Pozemek bez přístupové, příjezdové cesty - jak právně zřídit cestu?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 15. prosinec 2013
Měl bych dotaz na přístup na pozemek (rozloha cca 1600 m2). Tchýně vlastní pozemek, který je uprostřed pozemků jiných majitelů, pro přístup na pozemek by potřebovala mít zřízený přístup přes pozemek některého majitele. Pozemek má status „pro stavění“, není na něm žádná nemovitost.
Územní plán je v současnosti po námitkách občanů určen ke schválení (požádali jsme o přístup na pozemek v rámci řešení územního plánu). Na Městském úřadu nám řekli, že přístupy na jednotlivé pozemky se při územním plánu nedělají a nikdo nám nebyl schopen říci, kdy a jak se to bude řešit.
1. Je možné, pokud by nikdo ze sousedů nesouhlasil s věcným břemenem, domoci se přístupu nějakou soudní cestou?
2. Může se stát, že by zůstal pozemek bez přístupu? Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zajištění přístupu na pozemek:
V tomto ohledu se Vaší tchýni nabízí několik variant řešení:
a/ Svolení souseda:
K přechodu přes sousední pozemek může být Vaše tchýně samozřejmě oprávněna na základě jednoduché dohody (možno uzavřít i ústně), resp. svolení vlastníka sousedního pozemku. Nevýhodou této varianty je samozřejmě snadná odvolatelnost souhlasu vlastníka sousedního pozemku a z toho plynoucí právní nejistota Vaší tchýně.
b/ Zřízení věcného břemene cesty dohodou:
Bude-li možné se s vlastníkem některého ze sousedních pozemků domluvit na zřízení věcného břemene cesty (§ 151o/1 Občanského zákoníku), představuje uzavření písemné dohody samozřejmě ideální variantu řešení. Věcné břemeno může být zřízeno na dobu určitou či neurčitou, úplatně či bezúplatně, v každém případě musí být zapsáno do katastru nemovitostí.
c/ Zřízení věcného břemene cesty soudním rozhodnutím:
S ohledem na skutečnost, že soudní zřízení věcného břemene je dle § 151o/3 Občanského zákoníku podmíněno zajištěním přístupu ke stavbě (která se však na pozemku Vaší tchýně nenachází), představovalo by zahájení soudního řízení podnik s poněkud nejistým výsledkem.
d/ Zřízení věcného břemene cesty vyvlastněním:
S ohledem na komplikaci případného soudního řízení (ad c/ výše) by pak bylo vhodnější zřídit věcné břemeno cesty vyvlastněním (tzn. nuceným zřízením věcného břemene cesty za náhradu), a to dle § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení lze právo k pozemku odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Podrobnější informace k tomuto způsobu zřízení věcného břemene cesty (který musí následovat až v případě nemožnosti dohody) naleznete např. zde:
e/ Zřízení nezbytné cesty dle nového občanského zákoníku:
Dojde-li k 1. 1. 2014 k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), bude na Vámi popsanou situaci možné aplikovat ustanovení o tzv. nezbytné cestě (§ 1029 a násl. nového občanského zákoníku). Dle těchto ustanovení bude vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, oprávněn žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, přičemž v případě nedohody bude možné zřídit nezbytnou cestu rovněž rozhodnutím soudu.
I v rámci nového občanského zákoníku pak bude samozřejmě možné zřídit věcné břemeno cesty, nově však nazývané služebnost stezky, průhonu a cesty (§ 1274 a násl. nového občanského zákoníku).
2/ Pozemek bez přístupu:
Pokud by se Vaše tchýně rozhodla si přístup na pozemek nezajistit či pokud by všechny ze shora uvedených způsobů selhaly (což je však nepravděpodobné), není vyloučeno, že by její pozemek zůstal trvale znepřístupněn. V této souvislosti by však bylo nutné znát více podrobností.