Odpojení domu od elektřiny ČEZ z důvodu nepodepsání věcného břemene vedení kabelu v zemi
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 21. leden 2015
Může nám ČEZ odpojit rodinný dům od přívodu elektřiny, když mu nepodepíšeme smlouvu o věcném břemeni (služebnosti) na naši stavební parcelu i zahradu? Kabel elektrického vedení je veden vzduchem a bude se dávat do země. Na hranici pozemku má být malá budka v majetku ČEZu. V mnoha městech je toto provedeno bez věcných břemen.
Nechceme zabřemenit náš jediný majetek. Řeší to nějaký zákon. Chtějí několik věcných břemen a plných mocí ve prospěch Metroprojektu a dalších osob. Agesívně na nás útočí písemně. Jsou to velmi dlouhé a složité smlouvy s bud. závazky. Moc děkuji, Zikmund
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, ČEZ nemůže odpojit Vaše pozemky od přívodu elektrického proudu z důvodu Vaší neochoty zatížit tyto pozemky služebností ve prospěch ČEZu. V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že úplatná dodávka elektrického proudu je založena Vámi uzavřenou smlouvou o dodávkách elektrické energie, jejíž platnost však nijak nesouvisí s případným zatížením Vašich pozemků služebností (předpokládám, že ČEZ navrhuje zřízení služebnosti inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku).
Jedním dechem je však nezbytné dodat, že služebnost ve prospěch ČEZu může být na Vašich pozemcích zřízena i proti Vaší vůli, a to postupem dle energetického zákona a zákona o vyvlastnění.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy (pokud se samozřejmě rozhodne využít pro vedení přenosové soustavy právě Vaše pozemky).
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
S provozovatelem přenosové soustavy tedy můžete zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti či přílišná složitost navržených smluv) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel přenosové soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (resp. služebnosti), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene (resp. služebnosti) ;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám v návrzích na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídl ČEZ (situace však může být samozřejmě i opačná).
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/3 písm. e) a § 25/4 energetického zákona.
Nemáte-li zájem s ČEZem o zřízení služebnosti na Vašich pozemcích vůbec jednat, můžete vyčkat, zda ČEZ přistoupí k zahájení vyvlastňovacího řízení či zda pro realizaci svého záměru využije jiný pozemek. Určitou výhodou vyvlastňovacího řízení pro Vás může být skutečnost, že předmětem tohoto řízení by mělo být toliko nucené zřízení služebnosti ve prospěch ČEZu, zbývající požadavky ČEZu (podpis plných mocí a další budoucí závazky) by neměly být vyvlastňovacím úřadem vůbec projednávány.