Oprava cesty s věcným břemenem - hradí opravu majitel cesty nebo oprávněná osoba?

Cesta je v havarijním stavu, kdy dochází i k lehkému poškozování projíždějících aut. Obec odmítá cestu opravit kvůli části, kterou nevlastní a majitelé se odmítají vyjadřovat. Je možné, aby obec opravila alespoň to, co vlastní? Jak máme postupovat? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, jaká je vlastnická struktura předmětné cesty. Cesta je buď předmětem spoluvlastnictví obce a dotyčných manželů (přičemž spoluvlastnický podíl manželů činí 15%), tuto variantu však spíše nepředpokládám, nebo je předmětná cesta rozdělena na dva úseky, z nichž menší část je vlastnictvím dotyčných manželů (a tato část je zatížena věcným břemenem) a delší úsek je výlučným majetkem obce (tuto variantu budu pro svou odpověď považovat za správnou).
S ohledem na skutečnost, že vlastníky části předmětné cesty jsou manželé (tedy fyzické osoby), předpokládám, že se v tomto případě jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (ve smyslu § 7/1 a § 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Tuto skutečnost je možné ověřit dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu (kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Co se týče té části cesty, která je zatížena věcným břemenem (dle terminologie občanského zákoníku se jedná o služebnost), platí dle § 1263 občanského zákoníku, že oprávněná osoba (zde vlastníci 8 pozemků) nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena (zde je touto věcí samozřejmě část cesty). Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (zde dotyční manželé), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.
V případě služebnosti cesty je pak shora uvedené pravidlo konkretizováno ještě v § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pravidlo o přispívání osob oprávněných z věcného břemene na zachování a opravy zatížené věci, bylo zakotveno i ve starém Občanském zákoníku (platném do 31. 12. 2013), a to v jeho § 151n/3.
K poměrným příspěvkům na údržbu předmětné části cesty jsou tedy povinni vlastníci 8 pozemků, dotyční manželé pak na údržbu přispívají, pokud tuto část cesty také užívají. Nebudou-li vlastníci 8 pozemků na údržbu cesty přispívat, přičemž tuto cestu budou přesto užívat, vznikne tím na jejich straně bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení dotyčným manželům budou povinni.
Představuje-li předmětná cesta (resp. ta její část, která je zatížena věcným břemenem) veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což ze znění Vašeho dotazu předpokládám), může být řešením užívání této cesty v rámci tzv. obecného užívání. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
S ohledem na shora uvedené proto soudím, že věcné břemeno není ve Vámi popsaném případě zapotřebí, neboť předmětnou cestu mohou vlastníci 8 pozemků užívat bezplatně na základě obecného užívání (tzn. bez povinnosti přispívat na její údržbu), přičemž obecnému užívání podléhá v zásadě každá pozemní komunikace bez ohledu na to, je-li jejím vlastníkem soukromá osoba, obec, kraj či stát.
Pouze pro doplnění uvádím, že obecné užívání veřejně přístupné účelové komunikace může být za určitých okolností omezeno, z Vašeho dotazu však nic takového nevyplývá.
Co se týče povinnosti obce k údržbě jí vlastněné části předmětné cesty, lze tuto povinnost v obecné rovině dovodit z § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, dle nichž platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Stejná prevenční povinnost se pak vztahuje také na dotyčné manžele.
Provedení opravy předmětné cesty je možné na úrovni obce iniciovat za využití § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, dle kterého je každý občan obce (starší 18 let) oprávněn:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.