Sloupy vysokého napětí na soukromém pozemku bez služebnosti, věcného břemene - finanční satisfakce za znehodnocení pozemku

Žádné věcné břemeno (služebnost) taky není. Vedení mě znehodnocuje pozemek jak po stránce možného prodeje (finančně) tak i z hlediska plné nevyužitelnosti ať už z hospodářského (výsadba stromů nebo stavebního (jakákoliv stavba). Je nějaká možnost o finanční narovnání? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
V této souvislosti je dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, které zakotvují nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí (tedy i Vás) :
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

Co se týče Vaší zmínky o neexistenci věcného břemene (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost), je vhodné vědět, že provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel dle bodu 1/ výše, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
Nelze rovněž vyloučit, že věcné břemeno bylo k Vašemu pozemku zřízeno již v minulosti (např. Vaším právním předchůdcem), přičemž dosud nedošlo k jeho promítnutí do katastru nemovitostí. Stávající věcná břemena jsou provozovatele přenosových soustav povinni zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (§ 98/13 energetického zákona).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy (který provozuje vedení vysokého napětí na Vámi vlastněných pozemcích) a:
- informovat se u něj, zda byla k Vašim pozemkům v minulosti již uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (popř. si kopii této smlouvy vyžádat) ; pakliže k uzavření smlouvy dosud nedošlo, můžete u provozovatele přenosové/distribuční soustavy iniciovat zahájení jednání o uzavření této smlouvy (jejímž předmětem bude úplatné zřízení věcného břemene, resp. služebnosti, k Vašim pozemkům) ;
- uplatnit u něj právo na poskytnutí jednorázové náhrady za omezení v užívání pozemků.
Nejste-li si jist, kdo je provozovatelem předmětných vedení vysokého napětí, kontaktujte v této věci Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25 energetického zákona.
Co se týče Vaší zmínky o znemožnění jakékoli stavební činnosti na předmětných pozemcích, a to z důvodu existence ochranných pásem, připomínám, že dle § 46/8 energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
Dle § 46/11 energetického zákona pak platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
a/ stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b/ udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a/ nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu vedení vysokého napětí není tudíž stavební činnost zcela vyloučena, je nicméně možná pouze se souhlasem provozovatele přenosové/distribuční soustavy a po splnění jím stanovených podmínek. I v tomto ohledu proto můžete s příslušným provozovatelem zahájit jednání.