Vydržení služebnosti cesty na pozemek, na který se nedá jinak dostat
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 7. březen 2017
Vlastním pozemek, který jsem obdržel darem od otce v roce 2004. Otec pozemek koupil již v roce 1978. Pozemek vznikl rozdělením velkého pozemku na tři. Zapomněl si ovšem zřídit věcné břemeno chůze a jízdy. Jinudy se na pozemek nelze dostat.
Na můj pozemek tedy musím z hlavní cesty přes cca 20 m dlouhý a 3 m široký pozemek (dále příjezdová cesta), který z levé strany patří jednomu a z druhé strany druhému sousedovi (každý ze sousedů tedy vlastní cca polovinu příjezdové cesty). Tato příjezdová cesta tam je již od roku 1978 a je oplocena. Nechal jsem si ji zaměřit na geometrickém plánu. U hlavní silnice (na pozemku souseda) mám od Středočeské energetiky postavenou malou “budku” nebo jak to nazvat, kde je umístěn elektroměr. Z něho vedou pod zemí, v oblasti příjezdové cesty elektrické kabely ke mně na pozemek. 2016 jsem sousedům posílal dopis s nabídkou odkupu příjezdové cesty, ovšem sousedé nechtějí prodat. Sousedé mi bezproblémově umožňují vjezd na můj pozemek. Dohodou se sousedy to bohužel nelze, tak jedině zbývá soudní cesta. Jaká je případně šance, že věcné břemeno u soudu “vysoudím”? Děkuji Václav
ODPOVĚĎ:
Pokud Vaši sousedé odmítají pouze prodej části jejich pozemků, můžete se pokusit se s nimi dohodnout na zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Dle § 1029/1 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Přístup k Vašemu pozemku si můžete zajistit rovněž smluvním zřízením věcného břemene, které by v tomto případě mělo podobu služebnosti stezky a cesty (§ 1274 a § 1276 občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se sousedy možná, bude nutné se obrátit na soud. Dle § 1029/2 občanského zákoníku může soud povolit nezbytnou cestu v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (zřízení nezbytné cesty jako služebnosti se jeví jako ideální, neboť služebnost bude jako věcné právo zapsána do katastru nemovitostí). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Doporučuji Vám (před případným podáním žaloby) vzít zřetel na § 1032/1 občanského zákoníku, dle něhož soud nezbytnou cestu nepovolí:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
Druhou možností, jak bez dohody se sousedy získat přístup na Váš pozemek, je zřízení věcného břemene (služebnosti) rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu. Dle § 170/2 stavebního zákona lze právo k pozemku nebo stavbě odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Tuto cestu Vám však doporučuji až v krajním případě (tzn. nebudete-li úspěšný ani při pokusu zřídit nezbytnou cestu či věcné břemeno dohodou, ani rozhodnutím soudu).
K tomuto tématu více např. zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-lze-branit-povoleni-nezbytne-cesty-94109.html
Velikost Vašich šancí na soudní zřízení práva nezbytné cesty není možné kvantifikovat, vše bude záviset na konkrétních okolnostech případu a na právním názoru soudce.
Co se týče Vaší poznámky o vedení elektrických kabelů, platí, že tyto nejsou součástí pozemku, kterým jsou vedeny (§ 509 občanského zákoníku). Dle občanského zákoníku se má za to, že součástí liniových staveb (např. energetických přípojek) jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
Ve Vámi popsaném případě je důležité, kdo je vlastníkem předmětných elektrických kabelů (tzn. zda se jedná o přípojku, která je ve Vašem vlastnictví, nebo zda tyto kabely patří poskytovateli elektřiny). Náleží-li kabely Vám, je možné zřídit (dohodou se sousedy) služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku), která Vás bude opravňovat vést sousedními pozemky Vaší elektrickou přípojku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/