Věcné břemeno dožití - může majitel nemovitosti vystěhovat partnera osoby s věcným břenemem
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 8. srpen 2017
V současné chvíli se soudím z jistým pánem, který očaroval mojí matku, že nevidí neslyší, zadlužuje se. Jde o to, že se nastěhoval k mé mámě, což jsme u soudu prokázali, ač tvrdil že tam nebydlí. Máma bydlí v mém domě, váže se na ní věcné břemeno užívání. Ve smlouvě je definováno "právo přijímat návštěvy v kteroukoliv denní či noční dobu a mít u sebe osobu pečující o ni v nemoci nebo ve stáří".
Máma ještě vloni (2016) chodila na brigádu, zdravotně není na tom špatně, že by potřebovala péči. je jí 65 let. U soudu řekla, že ten člověk je jí tak blízký, že nechce, aby byl vystěhován. Můj právník mi řekl, že soudní spor nevyhraji, protože matka řekla, že je to osoba blízká. V občanském zákoníku §22 jsem našel, že to nemůže být kdokoliv. Vzaní nejsou, příbuzní také ne, a že je to její partner. 2 lidi to u soudu potvrdili, že řekl, že není její přítel, ale jen spolubydlící. Do dopisu advokáta máma tvrdila, že je to jen spolubydlící, a že žádného chlapa nechce. To, že tam bydlí, je pořád odsunování toho, že je to dočasné. To už je tři roky. Zjistil jsem o tomto člověku, který navíc nepracuje už spoustu let a žil z dobroty jiných lidí, že má sklony k podvodům. Máma už mu prý dluží 80.000 Kč. Řekla to u soudu, ale tento člověk ji nemá z čeho půjčovat. Navíc si máma už půjčila na sebe pro jeho kamaráda, který je podobná sorta, už dvakrát peníze. Za 20.000 Kč vrátí 100.000 Kč. Proto jsem se konečně rozhodl jít právní cestou, ale plno lidí mi říkalo, že pokud ho tam bude chtít, nic s tím neudělám. Poradíte mi s tou osobou blízkou, popřípadě jinou dobrou radu? Obracím se na Vás, abych měl jistotu, že moje advokátka, dělá co může. Kdyby jste potřebovali, mohu Vám poslat zápis ze soudu, darovací smlouvu a pod. Děkuji, Jaromír
ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně tedy v současné době vedete s „přítelem“ matky soudní řízení o vystěhování z Vašeho domu.
Podle § 22 občanského zákoníku se za osobu blízkou považuje „příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen "partner") ; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. "
Z části za středníkem tedy vyplývá, že „přítel“ matky může být také považován za osobu blízkou právě s ohledem na skutečnost, že spolu žijí, ovšem zároveň za předpokladu, že by případnou jeho újmu pociťovala jako újmu vlastní. Posouzení, zda tom tak je však bude záležet na uvážení soudu. Nicméně ze znění Vámi uvedeným podmínek věcného břemene, nevyplývá že by tyto podmínky splňoval. Navíc právo odpovídající věcnému břemeni nepřechází na žádného spolubydlícího. Soud však i tak může žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy, právě proto, že Vaše matka si vystěhování „přítele“ nepřeje a Vy jste jen nevděčný syn, kterému matka darovala nemovitost. Šanci na úspěch v soudním řízení by byla větší, pokud by se Vám podařilo prokázat, že se Vaše matka kvůli této osobě zadlužuje.
A předpokládám, že na chod domu tento pán také nijak nepřispívá a nemáte s ním uzavřenu nájemní smlouvu. Vzhledem k tomu, že se nejedná o osobu, která by splňovala některou z podmínek věcného břemene, měl byste s pánem uzavřít nájemní smlouvu a požadovat od něj vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě za dobu, co v domě zdarma bez právního důvodu bydlel. Pokud by odmítl nájem zpětně doplatit, můžete se opět pokusit vymáhat nájemné soudně z titulu bezdůvodného obohacení. Jde však o dosti komplikovanou situaci, proto bylo by vhodné vyhledat odbornou pomoc advokáta.