Věcné břemeno chůze a jízdy a zpevnění cesty bez souhlasu majitele - lze to?

V době koupě pozemků byl sousední RD opuštěný a majitelé ho navštěvovali velmi sporadicky (několikrát za rok). Dotčený pozemek je svažitý, zatravněný a má nezpevněný povrch, proto je po něm jízda v zimním nebo deštivém období téměř nemožná. Nevím, jestli to je pro zodpovězení mých dotazů důležité, ale pro jistotu uvádím také další informace ohledně tohoto dotčeného pozemku. V katastru nemovitostí je veden jako ostatní plocha s využitím ostatní komunikace. V územním plánu jako místní komunikace. Nyní však původní majitel sousedící RD prodal včetně části vlastnických práv na pozemek na něž je vázáno věcné břemeno.
1. Je mi jasné, že musím strpět chůzi či jízdu po mém pozemku oprávněnou osobou, v této chvíli obou majitelů. Jaké je to však s dalšími právy oprávněného a mými povinnostmi jakožto povinného? Nový majitel sousedícího RD by například chtěl tuto plochu zpevnit, já však nechci na části mé zahrady štěrkový pás. Má právo provést tuto úpravu i bez mého souhlasu? A na druhou stranu, vyplývají pro mě jako vlastníka nějaké povinnosti týkající se zabezpečení sjízdnosti a v jakém rozsahu? Jak jsem popsal výše, pozemek je v některých obdobích prakticky nesjízdný.
2. K pozemku v jehož prospěch je zřízeno břemeno je možný přístup z veřejného pozemku (trvalý travní porost, fakticky však zpevněná cesta k jinému RD) přes pozemek (orná půda) původního majitele RD, jenž je, jak jsem uvedl, také stále většinovým majitelem pozemku v jehož prospěch je břemeno zřízeno. Dle mého názoru má tento majitel (oprávněný) možnost přístupu přes svůj vlastní pozemek a neměl automaticky právo na zřízení věcného břemene. Byla to dobrá vůle původního majitele mého pozemku. Mohu touto argumentací žádat zrušení věcného břemene a jakým způsobem? Pokud možno mimosoudní cestou a dohoda s oprávněným je taky nemožná.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jaké je to však s dalšími právy oprávněného a mými povinnostmi jakožto povinného? Má právo provést tuto úpravu i bez mého souhlasu? A na druhou stranu, vyplývají pro mě jako vlastníka nějaké povinnosti týkající se zabezpečení sjízdnosti a v jakém rozsahu?
V tomto ohledu je klíčové znění smlouvy, kterou bylo předmětné věcné břemeno založeno. Nemáte-li tuto smlouvu k dispozici, můžete navštívit místně příslušný katastrální úřad a nahlédnout u něj do sbírky listin (vážící se k Vašemu pozemku) - smlouva o zřízení věcného břemene by zde měla být založena.
Pokud smlouva o zřízení věcného břemene v tomto ohledu mlčí, bude nutné vyjít z § 151n/3 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti byla smlouva uzavřena). Dle tohoto ustanovení platilo, že:
"Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání."
Pomocně lze v této souvislosti vyjít rovněž z nyní platného občanského zákoníku, keterý je trochu podrobnější. Konkrétně lze odkázat na:
- § 1263 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet."
- § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá."
- § 1277 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta nebo průhon působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav."
Z výše citovaných zákonných ustanovení lze tudíž dovodit, že vlastník (spoluvlastník) panujícího pozemku je povinen přispívat na údržbu Vašeho (služebného) pozemku, je-li tato údržba zapotřebí k zachování jeho sjízdnosti. Rozhodně to však neznamená, že by byl vlastník (spoluvlastník) panujícího pozemku oprávněn zřídit na služebném pozemku štěrkovou (či jakoukoli jinou) cestu bez Vašeho předchozího souhlasu (tím by protiprávně zasáhl do Vašeho vlastnického práva).
2/ Mohu touto argumentací žádat zrušení věcného břemene a jakým způsobem?
Skutečnost, že spoluvlastník panujícího pozemku má možnost dostat se k tomuto pozemku i jiným způsobem (např. po jiné své příjezdové cestě), není sama o sobě dostatečným důvodem pro zrušení služebnosti (věcného břemene). V dotazu ostatně zmiňujete, že panující pozemek je předmětem spoluvlastnictví a jeden z těchto spoluvlastníků nemá jinou možnost přístupu k panujícímu pozemku. Ze znění dotazu dále dovozuji, že se jedná o služebnost (věcné břemeno) tzv. in rem, tedy vázající se na vlastnictví panujícího pozemku (z tohoto věcného břemene tak bude oprávněn každý vlastník panujícího pozemku, bez ohledu na to, zda vlastní jinou příjezdovou cestu k tomuto pozemku).
Důvod pro zrušení věcného břemene byl ve starém Občanském zákoníku formulován v jeho § 151p/3:
"Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje ..."
V podstatě totéž pak platí i dle § 1299/2 občanského zákoníku:
"Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu."
Z dotazu nevyplývá, že by ve Vašem případě došlo k natolik významné (a trvalé) změně okolností, která by zapříčinila hrubý nepoměr práv vlastníka panujícího pozemku oproti Vašim povinnostem ze služebnosti. Nepodaří-li se Vám proto se sousedy na zrušení služebnosti dohodnout (přičemž tato dohoda musí být písemná a vložená do katastru nemovitostí), nebude dle mého názoru možné věcné břemeno zrušit soudní cestou (jelikož k tomu nejsou splněny zákonné podmínky).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník