Věcné břemeno na veřejném prostranství v soukromém vlastnictví (jediná přístupová cesta k pozemku)
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
Chtěla bych se zeptat, zda má vliv na zřízení věcného břemena jízdy popřípadě sítí to, že pozemek, na kterém by mělo být věcné břemeno zapsáno, je veden jako veřejné prostranství, ale v soukromém vlastnictví. Jedná se o pozemek, ze kterého je jediný přístup na stavební pozemek a majitel nechce svolit k věcnému břemenu či odkupu a na pozemek není jiná přístupová cesta. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Sama skutečnost, že pozemek, který byste chtěla zatížit služebností cesty (§ 1276 občanského zákoníku) a služebností inženýrské sítě (§ 1267 občanského zákoníku), spadá do kategorie veřejného prostranství, nemá na možnost zřízení těchto služebností žádný vliv – tzn. že pozemek, který je veřejným prostranstvím, může být těmito služebnostmi zatížen.
V souvislosti s výše uvedeným připomínám, že dle § 34 zákona o obcích platí, že:
“Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. ”
Veřejné prostranství je tedy každý oprávněn užívat obvyklým způsobem, a to bezplatně – přičemž vlastník tohoto pozemku je povinen to strpět.
V dotazu neuvádíte, o jaký pozemek (jaký druh pozemku) se vlastně jedná. Je-li na tomto pozemku například zřízena pozemní komunikace (či je-li zde jinak upraven povrch tohoto pozemku), jeví se zřízení služebnosti cesty jako nadbytečné. I bez zřízení této služebnosti totiž budete oprávněna předmětný pozemek užívat (jakožto veřejné prostranství) – a to například jako přístup k Vašemu pozemku. Bude-li naopak nutné zřídit na tomto pozemku příjezdovou cestu (či tento pozemek jinak upravit), bude zřízení služebnosti cesty nezbytné.
V dotazu dále zmiňujete, že vlastník předmětného pozemku se zřízením služebností nesouhlasí. V takovém případě bude nutné, abyste se soudně domáhala zřízení práva nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. “
Výše uvedené se však týká toliko zřízení služebnosti cesty. K nucenému zřízení služebnosti inženýrské sítě by mohlo (teoreticky) dojít v rámci vyvlastňovacího řízení, a to dle § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že:
„Právo k pozemku … lze … omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. “
Tento způsob nuceného zřízení služebnosti inženýrské sítě by přicházel v úvahu pouze tehdy, pokud by vyvlastňovací úřad dospěl k závěru, že zřízení služebnosti inženýrské sítě představuje vytvoření podmínek pro řádné užívání stavby (pakliže tato stavba dosud neexistuje, lze mít o aplikovatelnosti tohoto ustanovení značné pochybnosti).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Štítky: