Neoprávněné pobírání slevy na dani na invalidní dítě a vrácení přeplatku - kolik let zpětně?
- Uložil(a): Ing. Tomáš Heczko (daňová poradna)
- Kategorie: Finanční právo, daně, kompenzační bonus
Pečuji o invalidního syna, na kterého jsem měla přiznanou slevu na dani. Teď v zaměstnání (po 6 letech) přišli na to, že od 18 let má invalidní důchod a tudíž už na tuto slevu prý nemám nárok. Chtěla bych se zeptat, jestli tomu tak skutečně je, a pokud ano, tak za jak dlouho zpátky mohou vymáhat vrácení takto vzniklého rozdílu ve výplatě?
A byl zaměstnavatel povinen mne na tuto skutečnost upozornit, když jsem jim tuto změnu nahlásila? Bohužel ale, pouze ústně. Děkuji. Iva.
ODPOVĚĎ:
U daňového zvýhodnění (slevu na dani a daňový bonus) na nezaopatřené dítě, které dosáhlo 18 let záleží na tom, pro jakou úroveň invalidity mu byl přiznán důchod. Na daňové zvýhodnění nemáte podle §35c odstavce 6 písmena b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen zákon) nárok, pokud syn pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
V tomto případě musíte skutečnosti, které jsou dány pro přiznání daňového zvýhodnění na dítě prokazovat Vy jako zaměstnanec. V této věci nese důkazní břemeno zaměstnanec, který tyto skutečnosti doloží v prohlášení poplatníka na základě §38k odst. 4 zákona. V rámci prohlášení předkládáte zaměstnavateli doklady prokazující dané skutečnosti. Pro doložení skutečnosti o tom, že dítě pobíra invalidní důchod zákon neukládá doložení příslušného dokladu a zároveň u prohlášení poplatníka zákon nevyžaduje písemnou formu (byť se používá formulář vydaný ministerstvem financí). V případě, že jste změnu neoznámila svému zaměstnavateli, tak chyba je na Vaší straně, když jste zaměstnavateli rozhodnou skutečnost pro uplatnění daňového zvýhodnění nahlásila, i ústně, potom je nesprávné uplatňování daňového zvýhodnění chybou Vašeho zaměstnavatele. I když se můžete nacházet v důkazní nouzi pro absenci důkazů, že jste uvedenou skutečnost nahlásila ústně. Pokud chyb vznikla na straně zaměstnavatele, tak Vám příslušnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacený daňový bonus může srazit ze mzdy pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (§38i odst. 4 zákona). To znamená u chyb vzniklé zaviněním zaměstnavatele, že Vám může srazit tyto prostředky ze mzdy pouze od roku 2017 do současnosti (platí do konce února 2020 pokud zaměstnavatel podal vyúčtování v papírové podobě, jinak do 20. března 2020, pokud jej podal elektronicky; potom už pouze od roku 2018 do současnosti). U tohoto ustanovení, kdy chyba vznikla zaviněním zaměstnavatele je uvedeno "může srazit", to znamená, že Vám peníze nemusí srážet ze mzdy a uvedené náklady ponese sám.
Pokud chyba vznikla Vaším zaviněním potom zaměstnavatel srazí po dohodě s Vámi tuto částku ze mzdy spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit správci daně nebo oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně (finančnímu úřadu) doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li zaměstnavatel tyto povinnosti, je povinen dlužnou částku uhradit správci daně sám. Lhůta pro stanovení daně činí 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období (§38i odst. 5 zákona). V tomto případě by došlo k vrácení částek neoprávněně vyplacených (+ úrok z prodlení) již od roku 2016 do současnosti podobně, jak je uvedeno výše.
Štítky: