Trestný čin lichva § 218/1 trestního zákoníku - definice, vysvětlení
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Obchodní právo, vztahy, smlouvy
- Zveřejněno: 19. duben 2014
Manžel s Vodafone cca. 30.4.2013 telefonicky dohodl připojení k internetu na cca 3 dny přes mobilní telefon. Z komunikace s operátorem jsme nepochopili, že je třeba řešit platby prostřednictvím aplikace od Vodafone. Očekávali jsme tedy složenku. Vodafone nám po uhrazení 1. upomínky zasílá další upomínky a navyšuje částku.
Po opakovaném ujištění z Vodafone, že máme již vše uhrazeno (naposledy 30.9.2013) nám 4.10.2013 přišla SMS, že máme hradit další částku. Nechceme platit stále další částky za nic.
1. Původní částka cca 130 Kč byla několikanásobně navýšena. Nejedná se o lichvu?
2. Jak je možno získat jednorázově doklad o tom, že společnosti Vodafone nic nedlužíme?
3. Je možno k obraně použít § 5, § 12 zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele?
4. Máte pro nás jakékoliv další doporučení?
Velmi děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Lichva:
S ohledem na formulaci skutkové podstaty trestného činu lichvy dle § 218/1 trestního zákoníku:
„Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán …“
se domnívám, že vyúčtováním smluvních sankcí, několikanásobně převyšujících cenu sjednaného plnění, tento trestný čin ještě spáchán nebyl. V této souvislosti je pak vhodné připomenout, že trestný čin lichvy, ani jiné „spotřebitelské trestné činy“ (porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a poškozování spotřebitele dle § 253 trestního zákoníku) nejsou obsaženy v katalogu trestných činů zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, tzn. že těchto trestných činů se může dopustit pouze fyzická osoba (nikoli tedy společnost Vodafone).
Zjevná nepřiměřenost ujednání o smluvních sankcích (obsažených, jak předpokládám, ve Všeobecných obchodních podmínkách společnosti Vodafone) by však mohla vést k vyslovení jejich neplatnosti dle § 39 Občanského zákoníku. Pozornost je v této souvislosti rovněž vhodné věnovat § 53/4 písm. F) Občanského zákoníku, dle něhož musí být spotřebitel při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy informován o způsobu platby, dodání nebo plnění. S ohledem na znění dotazu však právo Vašeho manžela na odstoupení od uzavřené smlouvy dle § 53/7 Občanského zákoníku s největší pravděpodobností již zaniklo.
2/ Získání prohlášení o bezdlužnosti:
S ohledem na doplněk Vašeho dotazu, v němž uvádíte, že prohlášení o bezdlužnosti jste od společnosti Vodafone již získala, není odpověď na tento dotaz již zapotřebí.
3/ Využití zákona o ochraně spotřebitele:
Přestože pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné získat více informací o Vaším manželem uzavřené smlouvě, není dle mého názoru možné vyloučit aplikaci některých ustanovení o klamavých obchodních praktikách dle § 5 zákona o ochraně spotřebitele. V této souvislosti proto můžete kontaktovat rovněž Českou obchodní inspekci, resp. Český telekomunikační úřad s návrhem na prošetření konkrétního případu.
4/ Další doporučení:
Měla-li by se Vámi popsaná situace v budoucnu opakovat, doporučuji Vám se na společnost Vodafone obrátit s žádostí o doložení oprávněnosti účtování předmětné sankce, zejména tedy přesnou citací toho ustanovení Všeobecných obchodních podmínek, které se (s přihlédnutím ke všem již proběhnuvším peripetiím) na případ Vašeho manžela vztahuje.