Vymezení konkurenční doložky - rozhodnutí nejvyššího soudu 23 Cdo 2785/2009-123

Jedná se o hmotné prvky, které určitou měrou také šetří klientům (již placené produkty). Vrtá mi hlavou, mohu-li být nějak napaden, pokud jsem 2 typy těchto hmotných produktů prodával lidem již předtím, než si společnost X našla partnery, které jim budou tyto produkty dodávat. Nyní bych chtěl založit s. r. o. a s těmito produkty obchodovat ve větší míře. Dodávat mi bude úplně jiná společnost, něž která dodává podobné produkty společnosti X. V SOZ je konkurenční doložka, která říká, že se musím po dobu 6 měsíců zdržet na vlastní nebo cizí účet činnosti, která by byla předmětem obchodního zastoupení nebo jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání společnosti X. Všechny spory jsou řešeny u Rozhodčího soudu. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení (předpokládám, že uzavřené dle § 652 a násl. Obchodního zákoníku), a to zejména s rozsahem Vašeho zástupčího oprávnění a formulací konkurenční doložky.

Ze znění Vašeho dotazu zcela jasně nevyplývá, zda jste sekundární produkty (dříve než s tím začala sama společnost X) prodával zákazníkům společnosti X, a to na vlastní účet? Pokud jste v rámci zastupování společnosti X využíval její zákaznické základny a těmto zákazníkům jste současně nabízel a prodával sekundární produkty na vlastní účet, bylo by skutečně možné uvažovat o kvalifikaci takového počínání jako parazitování na pověsti, kterého se dle § 48 Obchodního zákoníku dopustí ten, kdo využije pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (k tomu vizte též § 248/1 písm. d) trestního zákoníku). V této souvislosti je pak vhodné poukázat rovněž na vymezení základních závazků obchodního zástupce dle § 655/1 Obchodního zákoníku a povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce dle § 657 Obchodního zákoníku (která trvá i po skončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení).

Máte-li v současné chvíli v úmyslu započít s podnikáním na vlastní účet (resp. na účet Vámi založené s. r. o.), a to v oblasti, která je rovněž předmětem podnikání společnosti X, je v první řadě nezbytné rozhodnout, zda hodláte pokračovat v obchodním zastupování společnosti X či nikoli. V tomto ohledu je rovněž podstatné, zda je Vámi uzavřená smlouva koncipována jako smlouva o výhradním či nevýhradním obchodním zastoupení (§ 664 a § 665 Obchodního zákoníku).

I přesto, že rozsah sjednaného obchodního zastoupení dle uzavřené smlouvy se na prodej sekundárních produktů nevztahuje (alespoň dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva o obchodním zastoupení nebyla v tomto smyslu následně nijak měněna), je nezbytné pamatovat na povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce podle § 657 Obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení nesmí obchodní zástupce sdělit údaje získané od zastoupeného při své činnosti bez souhlasu zastoupeného jiným osobám nebo je využít pro sebe nebo pro jiné osoby, pokud by to bylo v rozporu se zájmy zastoupeného, přičemž tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení. Pokud byste se tedy rozhodl v obchodním zastupování společnosti X pokračovat, bylo by Vaše samostatné podnikání se sekundárními produkty v tomto ohledu mírně modifikováno (nemohl byste využívat informací získaných v průběhu obchodního zastupování společnosti X).

Rozhodnete-li se naopak platnost smlouvy o obchodním zastoupení společnosti X ukončit, bude nezbytné se zabývat i sjednanou konkurenční doložkou. Vztahuje-li se pak tato doložka také na „jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání společnosti X“ (jak v dotazu uvádíte), bude nezbytné ji po dobu 6 měsíců respektovat, neboť prodej sekundárních produktů je bezesporu činností, která má vůči podnikatelským aktivitám společnosti X soutěžní povahu.

V souvislosti s formulací konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení je však nutné vzít na zřetel, že dle § 672a Obchodního zákoníku musí tato doložka přesně vymezovat:
- dobu, na kterou se konkurenční doložka sjednává,
- území, na kterém je bývalý obchodní zástupce povinen se předmětné činnosti zdržet nebo okruh osob, vůči němuž je bývalý obchodní zástupce povinen se předmětné činnosti zdržet,
- činnost, kterou není bývalý obchodní zástupce oprávněn vykonávat,

přičemž konkurenční doložka odporující shora uvedeným podmínkám je neplatná. Současně platí, že v případě pochybností může soud konkurenční doložku, která by omezovala bývalého obchodního zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, omezit nebo prohlásit za neplatnou.

Otázkou vymezení konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení se pak zabýval rovněž Nejvyšší soud, z jehož usnesení ze dne 27. 4. 2011, č. j. 23 Cdo 2785/2009-123, vyplývá:

„Při výkladu ustanovení § 672a obch. zák. je třeba vzít na zřetel, že konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži; zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele; jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice, stanovené v konkurenční doložce, a aby takto sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného. “

Vztahem sjednané konkurenční doložky a povinnosti mlčenlivosti obchodního zástupce se pak zabýval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2800/2006, z něhož vyplývá:
„Časové, územní nebo osobní omezení, jež musí splňovat konkurenční doložka se na ujednání o povinnosti mlčenlivosti nevztahuje. Nerovné postavení účastníků toto ujednání nezakládá, neboť (na rozdíl od konkurenční doložky) neomezuje účastníka, který je touto povinností zavázán, ve svobodě podnikání, nýbrž pouze chrání oprávněného před komerčním využitím údajů, se kterými se povinný během své činnosti seznámil. “