Jak se vzdát funkce předsedy dozorčí rady - postup, návod, informace

08/2014 mě oslovil soud ohledně opatrovnictví dané firmy, což jsem v zákonné lhůtě odmítnul (nevím, co se za celou dobu s firmou dělo). Majitel firmy byl v 09/2014 vymazán jako jediný člen představenstva firmy a figuruje v ní nyní jen jako jediný akcionář. Podle nepodložených informací má být v současné době ve výkonu trestu. Firma je tak nyní bez představenstva. Chtěl bych odstoupit z funkce předsedy dozorčí rady, ale nemám komu doručit toto odstoupení. Sídlo firmy je na adrese firmy, poskytující adresu a určité služby (IBC Brno), včetně přebírání pošty, ovšem ne doporučené. Zaslání na adresu bydliště také není možné (majitel je veden na obecním úřadě). Jak mohu odstoupit z funkce a dosáhnout výmazu mé osoby z OR? IČ firmy je 28263651. Za výkon funkce jsem nikdy nepobíral žádnou odměnu. Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Dle § 59/5 zákona o obchodních korporacích platí, že člen orgánu obchodní korporace (tedy i člen dozorčí rady akciové společnosti) může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.
Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak (předpokládám, že ve Vašem případě tyto dokumenty jinak neurčují), oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník (což je i Váš případ), skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
Co se týče doručení Vašeho oznámení o odstoupení z funkce člena dozorčí rady akciové společnosti, je nezbytné vycházet z obecných ustanovení občanského zákoníku. Dle § 570/1 občanského zákoníku platí, že právní jednání (např. tedy oznámení o odstoupení z funkce) působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Co se rozumí slovem „dojití“ vysvětluje v komentáři občanského zákoníku (dostupném v systému ASPI) prof. Tichý následovně:
„V případě právních jednání v hmotné podobě (písemností, listiny) je podmínka dojití splněna vhozením písemnosti do poštovní schránky nebo poštovní přihrádky. “
V otázce doby, kdy k doručení Vašeho oznámení dojde, je nezbytné aplikovat § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po jejím odeslání.
Oznámení o odstoupení z funkce člena dozorčí rady akciové společnosti proto můžete zaslat na adresu jediného akcionáře, a to i přes to, že je tato adresa shodná s adresou obecního úřadu. Nikoli řádné zabezpečení vlastní adresy trvalého pobytu (a z toho vyplývající nepřebírání došlé pošty) lze bezpochyby považovat za zmaření dojití právního jednání, které má za následek fikci doručení zásilky (z právního hlediska se tedy zásilka považuje za doručenou, přestože k jejímu fyzickému převzetí adresátem nedošlo).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že případné zaslání písemnosti na adresu akciové společnosti (zapsanou v obchodním rejstříku) nemůže být touto společností následně zpochybňováno, neboť dle § 137/2 občanského zákoníku platí, že proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
I pokud byste se rozhodl z funkce člena dozorčí rady neodstoupit, skončí Vaše funkční období nejpozději po 5 letech od Vašeho zvolení (došlo-li k Vašemu zvolení dle § 200/2 Obchodního zákoníku).
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že nemá-li v současné době akciová společnost představenstvo, je zapotřebí aplikovat § 404 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že v případě, kdy akciová společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady. S ohledem na existenci jediného nedostupného akcionáře je však aplikace tohoto ustanovení zákona o obchodních korporacích pouhou teorií.