Oprava oblečení, výměna zipu - musí brašnář vystavit paragon na požádání zákazníka?

Předesílám, že žádnému ze zákazníků, kteří byli přede mnou, vystaven nebyl a nikdo se nad tím nepozastavil.
Bylo se mi "vysmáto" a řečeno, že doklady se nevystavují, protože to paní dělá na vedlejší pracovní poměr.
Nedovedu si představit, že bych, když jdu do čistírny, nedostal lístek s evidenčním nebo pořadovým číslem, na které má následně vazbu vydaný daňový doklad, který je zaevidován v účetnictví.
Zde při předání zakázky dostanete "trapný" šatnový lístek s číslem. Ano, šatnový lístek z bloku, který si můžete koupit v každém papírnictví a vzít si z něj číslo, jaké zrovna chcete - žádný číslovaný doklad o příjmu zakázky, nic takového, ani omylem.
Známá, která tam chodí už roky, mi říkala, že je to takhle normální - prostě se vydá šatnový lístek, na stole leží sešit výhradně pro interní potřebu, do kterého paní okamžitě po vydání zakázky, číslo, co se dělako, komu a za kolik, zapíše (sešit skutečně existuje, viděl jsem). Prý se jí paní kdysi svěřila, že roční příjem má cca 8 tis. Kč. Samozřejmě přiznaný. Šatnové lístky se vyhazují a všechno nepřiznané jde do kapsy bokem. Že prý, když někoho vyloženě nezná, doklad vystaví, aby neriskovala to, že se ze zákazníka "vyklube" agent-provokatér. (Nedávno zrovna toto bylo v médiích, kdy nějaká paní v prodejně vystavila EET za pár korun až po dalším zákazníkovi a předchozích se "vyklubala" kontrola z FÚ s následnou pokutou asi patnáct tis. korun). Její odhad nepřiznaného příjmu tímto způsobem, podle toho, co viděla za ty roky, kolik tam chodí lidí a co platí, je minimálně 10 x až 12 x vyšší, než těch 8 tis.
Po zavedení EET restaurace a hospody ve velkém rušily svá s. r. o. a zakládaly nová, aby berňák nemohl říct: jak to, že máte meziroční nárůst příjmu vyšší o třeba dva tisíce procent, to byly příjmy, které jste dosud nepřiznávali? - ZDE to takhle evidetně funguje normálně.

K věci samé:
Vím, že jsme "národ udavačů, fízlů, bonzáků a šmíráků", to není nic tajného, stačí přečíst si kompletního Jaroslava Haška, abysme zjistili, že je to svatá pravda minimálně sto padesát let, ještě za Rakouska - Uherska, platilo to za komunistů a platí to stále a platit bude.
Nedivte se, prosím, mému rozhořčení, sám platím daně z příjmu, srážkovou za brigádníky, z nemovitostí, silniční, zdravotní pojišťovně, pojištění sociální, důchodové, povinné ručení...letos jsem měl kontrolu z živnostenského odboru, první (dle mého soukromého ověření nebyla na udání). Účetnictví zadávám účetní firmě. Na úřadě mi nenašli "ani nudli", ještě mě chválili, jak je všechno v pořádku a kdybych prý viděl, co jim tam chodí za "podnikatele".
Jenže mě takovíto "takypodnikatelé", kterým společný sociální systém "nesmrdí", ale sami do něj nedají ani korunu, "lezou krkem". Já sám mám 99 % příjmů převodem na účet a na to jedno procento si NEDOVOLÍM zeptat se zákazníka, jestli chce fakturu. Možná jsem blbej, ale prostě to nedělám. V trafice dostanete EET za zápalky za jednu korunu.
Chci na provozovnu podat podnět ke kontrole, ke kontrole systému zakázek, šartnových lístků a automatickému nevydávání daňových dokladů, je to věc pro Finanční úřad a zřejmě i PČR. Nechci podávat trestní oznámení, to je věc, kdy člověk stačí, než se úředníci "rozhoupou", všechno podezřelé a nevyhovující uklidit a nejde podat anonymně. Chci podat podnět anonymně, ale tak, aby byl skutečně efektivní, tzn. ne tak, aby si někdo z berňáku vyžádal nějaké podklady, které už stejně mají, ale nejlépe tak, aby si tam nějaká kontrola šla zadat fiktivní zakázku a viděla, jak to všechno probíhá v reálu a ne na daňovém přiznání - pokud možno i s kontrolou nepřiznaných příjmů z onoho sešitu, co se "válí" na stole vč. analýzy, co se asi tak nepřiznalo za dvacet let zpátky.
Prosím Vás o radu, kam podnět podat, jakou formou, co do něj ze zde popsaného uvěst, zda se anonymním podnětem bude vůbec někdo zabývat, a zda je reálné, abych se jako špinavý anonym dozvěděl, třeba emailem, o výsledku.
Děkuji, Michal

ODPOVĚĎ:
K Vašemu dotazu se vyjádřím postupně od začátku jak popisujete problémovou situaci, považuji za důležité a nezbytné se vyjádřit k jednotlivým jeho částem, a až nakonec odpovím na vaši otázku, která je podstatou vašeho dotazu.

Ve Vámi popisované situaci se jedná o několik různých věcí.

1) Začnu problematikou EET. To zda je povinnost u hotovostních plateb vystavovat účtenky podle zákona o EET zavisí na předmětu podnikání zapsaném v živnostenském rejstříku, potažmo v obchodním rejstříku. V současnosti tato povinnost platí pro předměty podnikání "Ubytovací a stravovací služby" a "Velkoobchod a maloobchod". Pokud uvedená provozovna provádí činnost týkající se opravy a úpravy oděvů, tak zatím vystavovat účtenky podle EET nemusí, tato povinnost nastane až po schválení nové zákonné úpravy EET. V této oblasti tedy nedochází k porušení zákona.
2) Vystavení dokladu. Obecně, pokud se nejdená o plátce DPH, tak povinnost bez vyzvání vystavovat doklad podnikatel nemá. Tudíž pokud zákazník nemá námitek a souhlasí s tím, tak je vše v pořádku. Opačná situace nastává, pokud si jako zákazník o doklad řeknete, vyžádáte si jej. Pak v této situaci je vám podnikatel podle zákona o ochraně spotřebitele přímo povinen vystavit doklad o poskytnutí služby (viz §16 odstavec 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele: "Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak."). Tento doklad má také potřebné náležitosti abyste jím mohl prokázat váš výdaj pro daňové účely a také jako podklad pro zaúčtování.
3) "Bylo se mi "vysmáto" a řečeno, že doklady se nevystavují, protože to paní dělá na vedlejší pracovní poměr." V tomto se paní hrubě zmýlila a argument, že to dělá na vedlejší pracovní poměr opravdu nemá význam. Povinnost vystavit doklad má, když jste o něj požádal - viz bod 2).
4) Systém vedení evidence v sešitu a systém lístků protizákonný není. V případě vedení daňové evidence vyplývající z daňových zákonů, tak i v případě vedení podvojného účetnictví podle zákona o účetnictví není stanovena povinnost na jakém médiu vést záznamy. Může to být čistě fyzicky na papíře nebo čistě elektronicky za pomoci výpočetní technicky nebo smíšeně pomocí obou technik. Je pouze vést tyto evidence podle zákona, který určí jejich obsah, atd. Můžeme polemizovat o co se v uvedeném případě jedná, pravděpodobně jde o systém zakázek a zde to je jen na podnikateli, jak si jej zařídí, byť nám může připadat zastaralý nebo nedůvěryhodný.
5) Při kontrole finančního úřadu má finanční úřad právo kontrolovat příjmy pouze za období, kdy neuplynula lhůta pro stanovení daně. Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky a počne běžet dnem v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Obecně řečeno kontrola může probíhat za 3 roky nazpět. V případě trestního stíhání dochází prolomení lhůt při správě daní.
6) O trestný čin krácení daně se jedná v případě, pokud došlo ke zkrácení daně (nikoliv příjmů) ve výši 50.000 Kč a výše. I křivé obvinění nezakládající se na pravdě může být trestným činem.
7) Záleží na Finančním úřadu, zda vyhodnotí jestli se daným případem bude zabývat. Zde ani nemáte v rukou důkazní prostředek. Co se týče dozvědění se o výsledku kontroly Finančním úřadem, tak to není možné, protože správa daní je ze zákona neveřejná a úřední osoby a osoby účastněné na správě daní jsou povinny dodržovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti se správou daní dozvěděly. Zprostit mlčenlivosti správce daně může svým prohlášením jen daňový poplatník, kterého se správa daně týká.
8) Co se týče odmítnutí vydání dokladu, tak vzhledem ke skutečnostem popsaných výše, tak podle mého názoru je to případ pro ČOI (Česká obchodní inspekce). Pokud jste nedosáhl svého práva na vydání dokladu, tak můžete podat podnět České obchodní inspekci. Nevydání dokladu o poskytnutí služby nebo dokladu o prodeji po žádosti zákazníka je přestupek, za který může ČOI udělit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

Podle mé úvahy je tedy celá věc případ pro Českou obchodní inspekci ČOI.
Případ pro Finanční úřad to zatím není, stejně jako pro Polici ČR. Sama ČOI na základě zjištění nesrovnalostí může dát podnět dalším úřadům (Finanční úřad, Policie ČR, Živnostenský úřad, Zdravotní pojišťovna, Správa sociálního zabezpečení) k prošetření.
Pokud skutečně chcete případ řešit, tak v oznámení pro ČOI je nutné především popsat to, že vám na žádost nebyl vystaven doklad (to je to porušení zákona, kterého jste svědkem, je možné získat důkaz), co Vám bylo poskytovatelem služby na to řečeno, jak celá tato situace probíhala, jaké bylo chování účastníků.
Další skutečnosti, o kterých máte pochybnosti se můžete přidat do svého oznámení. Z rozhodnutí ČOI je možné zjistit zda se danou věcí zabývá k jakému došla výsledku, udělení sankce a podobně. O bližší informace se můžete obrátit přímo na ČOI https://www.coi.cz/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Odmítnutí vydání paragonu brašnářem s odkazem, že jde o vedlejší činnost - může to brašnář nevydat paragon zákazníkovi?