Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Prosím o radu, zda může soukromá osoba (občan bez živnostenského listu ŽL) jako majitel objektu kolaudovaného jako stavba ubytovacího zařízení, pronajímat v ní ubytovací jednotky - jako obytné místnosti (dle § 717 obč.zák.), aniž by měl na tuto činnost živnostenské oprávnění = ubytovací služby.

Ty se v objektu provozovat nebudou (pouze pronájem místností bez poskytování dalších služeb: např.: úklid, praní, žehlení, atd). Ze stavebního (doslovného) hlediska by se měl objekt využívat za účelem jeho kolaudace ubytovna-přechodné ubytování (smlouva o ubytovaní). V mém případě jde ale o klientelu, která v tomto objektu dlouhodobě bydlí a také je na jeho adrese přihlášena k trvalému pobytu, jedná se tedy touto skutečností o zařízení určené k trvalému bydlení? Tento pojem – (zařízení určené k trvalému bydlení) ale není nikde v zákoně definován. Jak tuto situaci řešit? Chtěl bych se vyhnout rekolaudaci na objekt k bydlení (když byt ani rodinný dům není “zařízení“ k trvalému bydlení) a také bych se chtěl vyhnout živnostenskému oprávnění – ubytovací služby. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že Vámi nastíněná situace je v souladu se zákonem a nejste tudíž povinen nic měnit (pro učinění definitivního závěru by však bylo samozřejmě nutné znát více podrobností).
Dle § 717/1 Občanského zákoníku je předmětem nájmu obytná místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení (např. tedy i obytná místnost bez sociálního zařízení, které může být společné více/všem nájemcům). Přestože tento termín není v Občanském zákoníku (ani jiném právním předpise) definován, shoduje se právní teorie i judikatura v názoru, že zařízením určeném k trvalému bydlení jsou zejména svobodárny, podnikové ubytovny, penzióny apod. (tzn. ta zařízení, která jsou svou povahou k trvalému bydlení určena).
V tomto kontextu hraje důležitou roli rovněž stavební dokumentace takového zařízení. Z Vašeho dotazu mi není zcela jasné, jakým způsobem byla Vaše nemovitost kolaudována; jako „stavba ubytovacího zařízení“ nebo jako „ubytovna“? V obou případech však dle mého názoru není vyloučeno, aby zde vyčleněné obytné místnosti byly předmětem nájmu dle § 717 Občanského zákoníku, tzn. nesloužily pouze k přechodnému, nýbrž k trvalému bydlení.
Při určování, zda se v konkrétním případě jedná o zařízení určené k trvalému bydlení či nikoli (z občanskoprávního hlediska) není dle mého názoru možné chápat vymezení stavby ubytovacího zařízení dle § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. jako směrodatné, je nutné si uvědomit, že tato vyhláška vymezuje obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (§ 1/1), tzn. že závazně neurčuje, jaký typ ubytovacího zařízení odpovídá požadavkům § 717 a § 754 Občanského zákoníku (z tohoto důvodu je rovněž možné zaznamenat při srovnání těchto předpisů určité pojmové nesrovnalosti).
Občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nepodmiňuje platnost uzavření nájemní smlouvy dle § 717 a násl. Občanského zákoníku existencí živnostenského oprávnění (volná živnost „ubytovací služby“ dle bodu č. 55 přílohy č. 4 živnostenského zákona), je tudíž možné, aby smlouvu dle § 717 a násl. Občanského zákoníku uzavřel i pronajímatel-neživnostník.
Protikladem smlouvy o nájmu obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení je ubytovací smlouva dle § 754 a násl. Občanského zákoníku, využívaná však v případě přechodného ubytování (zejména v hotelích apod.).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že obytná místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení by měla odpovídat definici dle § 3 písm. i) vyhlášky č. 268/2009 Sb.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.