Nepadnoucí obuv od zaměstnavatele a využívání zdravotnické obuvi v práci, zaměstnání - aspekty

V ní se mimo jiné říká: "Zdravotní, nadměrnou nebo podměrnou obuv si zaměstnanec zajišťuje sám… K pořízení zdravotní obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení lékaře pracovnělékařské služby, k pořízení nadměrné nebo podměrné obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení skladu o nemožnosti vystrojení. Dále pak dojde k proplacení" - tato závěrečná část je již bez problému (podnik cenu obuvi proplatí - dokládá se paragon + příslušné potvrzení). Podnik má s externí firmou uzavřen smluvní vztah o vybavování zaměstnanců stejnokrojovými součástmi - v nabídce pracovní obuvi je ovšem pouze jeden typ polobotky - žádná jiná alternativa není - je pouze polobotka a zimní obuv - zateplená. Boty sedí pouze málokomu - což je logické. Bylo mi doporučeno abych přinesla potvrzení - stačí pouze od závodní lékařky (norma nevyžaduje potvrzení ortopeda), že musím nosit obuv zdravotní - viz shora uvedeno - a boty si mohu kupovat nadále již sama - podnik je bez problému proplatí. Zašla jsem tedy k závodní lékařce přetlumočila jí požadavek - ovšem závodní lékařka odmítla potvrzení vydat, prý musím přinést potvrzení ortopeda a pak teprve ona potvrzení vydá. Namítla jsem, že nemám ortopedické problémy, že mi pouze obuv nesedí, tlačí, po polovině 12h směny mi následkem toho nohy otečou, boty mi způsobí puchýře a krvavé odřeniny, že není problém v mých nohou, ale problém se týká obuvi, tudíž nechápu proč mám jít k ortopedovi - ten obuv neposuzuje. Dotázala jsem se, jak by se postupovalo dál, když bych přinesla potvrzení od ortopeda, že nohy mám v pořádku, na nohou měla obuté pracovní boty a nohy do krve sedřené. Závodní lékařka odpověděla, že by mě poslala na kožní a pak k dalším a dalším odborníkům - tedy by pořád řešila nohy (zatěžovala by problémem spousty odborných lékařů, já bych své volno trávila obcházením doktorů, náklady na prohlídky bych zřejmě též hradila spolu s cestovným já). Řekla jsem, že mám asi 50 párů bot a ani jedny nejsou ortopedické - že to už asi vypovídá o jejím nestandartním postupu. V práci jsem stanovisko přetlumočila, sepsala vyjádření, toto se postoupilo k prošetření vedoucímu odd. Nestátní zdravotní zařízení, které shledalo stanovisko lékařky oprávněné a její postup mi doporučilo. Oddělení zásobování - péče o zaměstnance - prý se s tímto problémem ještě nesetkalo a že neví, jak postupovat dál, že volba řešení je na mě - tedy ať něco navrhnu a návrh se postoupí výše k projednání. Přijde mi, že podnik chápe, že jeden pár pracovní obuvi v nabídce nemůže vyhovět všem zaměstnancům, nemohou do normy napsat nekvalitní (i když všichni vědí, že nekvalitní obuv je - viz např. kauza boty pro Policii - dlouhodobý spor), nelze ani napsat, aby si je kupovali sami (koupi OOPP nesmí podnik přenášet na zaměstnance ani jim na to poskytovat předem finanční prostředky - je to proti zákonu), tudíž volili lehkou střední cestu - závodní lékař - ovšem ten to nepochopil. Pokud si obuv koupím sama bez potvrzení (jak uvádí směrnice) netuším, jestli mi bude proplacena - porušuji ustanovení směrnice. Jak je možné, že závodní lékař - z titulu své kvalifikace "závodní" - který je znalý poměru na pracovišti, OOPP má kontrolovat a navrhovat - neumí posoudit, že krvavé odřeniny mi způsobily pracovní boty - stačí jedna návštěva na pracovišti a kulhavá chůze již sama i laikovi napoví, že mám špatné, resp. nepadnoucí boty. Ani odřené nohy prý závodní lékařku nepřesvědčí o tom, že sama potvrzení může vystavit. Závodní lékař je zaměstnanec dopravního podniku odd. Nestátní zdravotní zařízení. Závodní lékař potvrzuje potvrzení? Předem děkuji za Vaše vyjádření. Karolína

ODPOVĚĎ:
Posouzení situace závisí na tom, zda se v případě poskytované obuvi jedná o ochranné prostředky nebo nikoli. Pokud se jedná o ochranné prostředky, pak podle § 104 odst. 1 zákoníku práce osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Podle § 3 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranné prostředky musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.
Podle § 2 písm. a) zmíněného nařízení ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění. V takovém případě žádný právní předpis nestanoví základní parametry poskytované obuvi a vše záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Nicméně ani obuv, která není ochranným prostředkem, nesmí poškozovat zdraví zaměstnance. Takové poškození by mohlo vést až ke vzniku pracovního úrazu. Tím je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.