Výpočet dovolené - zdravotní sestra v nepřetržitém provozu

Jakou normu hodin musí zaměstnavatel vůči zaměstnancům v nepřetržitém provozu splňovat a jestli normu hodinovou může takto individualně nastavovat a jestli ano, tak do kdy se musí norma hodin srovnat? Žádná podobná dohoda v kolektivní smlouvě není. Jestli existuje nějaká norma hodin čtvrtletní, nebo roční? Další otázka, jak se při takovýchto směnách proplácí krátkodobá dočasná pracovní neschopnost DPN (nám ji proplatí jen ten den – 12hod., na který nám připadá směna) a jestli místo 25 dnů po 7,5 hodinách dovolené, jak je uvedeno v kolektivní smlouvě, nám mohou nařídit jen 16 dnů po 12ti hodinách, zase jen na ty dny, na které nám připadá směna. Děkuji. Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Norma hodin a plánovací kalendář:
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš zaměstnavatel zavedl tzv. konto pracovní doby.

V tomto ohledu je nutné vycházet z § 86 a § 87 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva (nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, což však, jak předpokládám, není Váš případ) ;
- konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109/3 zákoníku práce (tedy u zaměstnavatelů ze státní sféry nebo z oblasti územních samosprávných celků) ;
- jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích;
- při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat odborovou organizaci, která působí u Vašeho zaměstnavatele, a informovat se, jak je možné, že Váš zaměstnavatel zavedl konto pracovní doby, aniž by to bylo promítnuto do kolektivní smlouvy.

Pokud zaměstnavatel zavede konto pracovní doby, promítne se tato změna rovněž v odměňování zaměstnanců, a to následovně:
- uplatní-li se konto pracovní doby, přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce tzv. stálá mzda, sjednaná v kolektivní smlouvě (popř. stanovená vnitřním předpisem) ;
- stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku;
- za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd; jestliže je po uplynutí tohoto období souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit;
- stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci;
- stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne; naopak za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší
(jak vyplývá z § 120 a § 121 zákoníku práce).

Počet zaměstnavatelem rozvržených pracovních dní (resp. počet pracovních hodin) musí být odpracován ke konci vyrovnávacího období. Jakýkoli nesoulad s plánovacím kalendářem není podstatný, neboť plánovací kalendář je pouze pomocným nástrojem zaměstnavatele při rozvrhování pracovní doby (nemá však oporu v zákoníku práce). K této problematice se více dočtete např. zde:
http://osz-stare.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/09_2009/27.html

2/ Proplácení dočasné pracovní neschopnosti:
Dle § 97/5 zákoníku práce platí, že při uplatnění konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den.
Jak uvádím již v odpovědi ad 1/ výše, platí dle § 121 zákoníku práce, že zaměstnanci přísluší tzv. stálá mzda za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci, přičemž za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.
Shora uvedené lze shrnout tak, že za dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje (např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti), mu stálá mzda nepřísluší. Je-li zaměstnanec dočasně práce neschopen, bude stálá mzda snížena za neodpracované hodiny, dané rozvrhem a poskytne se za ně náhrada mzdy. Při uplatnění konta pracovní doby je tedy dočasná pracovní neschopnost zaměstnanci proplácena de facto stejným způsobem, jak je tomu v ostatních případech (za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec žádnou náhradu neobdrží, za další dny dočasné pracovní neschopnosti mu náleží náhrada mzdy vypočtená z jeho průměrného výdělku, následně případně i dávky nemocenského pojištění).

3/ Počet dnů dovolené:
Na Váš případ se vztahuje § 213/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (což se vztahuje také na konto pracovní doby), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Váš nárok na dovolenou se tedy bude přepočítávat na pracovní dny (směny) podle Vašeho rozvrhu na příslušný kalendářní rok. Budete-li proto čerpat dovolenou, vyčerpáte z vypočteného počtu pracovních dnů dovolené tolik dnů, kolik plánovaných směn Vám v důsledku dovolené odpadne.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/