Vliv neschopenky na krácení dovolené - může zaměstnavatel zkrátit dovolenou nebo ne?

Nemocenská nebyla v kuse, ale 6 dní v lednu, 12 dní v březnu a 8 dní v červnu. Jedná se o 6+12+8 dní, v součtu tedy 26 pracovních dní po 8mi hodinách. Ve smlouvě mám napsáno 25dní dovolené, bez dalšího dodatku. Pracuji zde již 9 let a mám smlouvu na neurčito.   Prosím o prošetření, zda má zaměstnavatel nárok takhle krátit dovolenou za nemocenskou. Jelikož je tady běžným standardem obelhat zaměstnance. Například, jsem si 9 let musel naddělávat jakoukoliv propustku k lékaři, včetně té k firemnímu lékaři, přitom jsem zjistil, že to má zaměstnavatel proplatit. Nebo například jsem musel naddělávat zmeškané 4 hodiny na firemním pohřbu. Nebo mi na výplatě několikrát chyběl 1 až 2 tisíce, a když jsem na to přišel, tak to bylo svedeno na softwarovou chybu v programu pro účetnictví, které dělá sám zaměstnavatel. Přitom jsem zodpovědný zaměstnanec a dovolím si říct, že jeden z nejlepších. Nechápu, proč by dovolenou najednou krátil až teď za nemocenskou v lednu až červnu. Přitom v srpnové výplatnici mám dovolenou ještě v pořádku a až teď v září ji mám najednou o necelé 3 dny zkrácenou. Takže bych si chtěl ověřit, zda lze takto dělat krácení dovolené.

ODPOVĚĎ:
Podle dřívějšího znění zákoníku práce docházelo k tzv. krácení dovolené. Tento institut však novela účinná od 1.1.2021 zrušila a systém je nastavený tak, že omluvená absence v práci se projeví jinak. Omluvené překážky v práci se pro vznik nároku na dovolené jako odpracované dny počítají jen omezeně. Omluvené absence od určitého množství nepočítají jako odpracované dny pro vznik nároku na dovolenou, takže dlouhodobější pracovní neschopnosti bude zaměstnanec mít nárok na kratší dovolenou.
To vychází z § 216 zákoníku práce, podle něhož se jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu
a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu59),
c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.
Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.