Lhůta na vybrání dovolené zaměstnancem v zaměstnání
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dovolená, placené volno
- Zveřejněno: 10. březen 2010
Chtěla bych se zeptat, do kdy se musí vybrat dovolená, jestli je nějaká lhůta a jak je to s převáděním do dalšího roku. Leona.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen určit čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo (§218 odst. 1 zkoníku práce).
Nemůže-li zaměstnavatel určit čerpání dovolené tímto způsobem proto, že tomu bránily překážky v práci na straně zaměstnance (výkon výjimečného vojenského cvičení, dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená - §217 odst. 4 zákoníku práce) nebo naléhavé provozní důvody, je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku (jiná situace je u matek na mateřské a rodičovské dovolené - viz další příslušné odpovědi v tomto webu).
§218 odst. 4 zákoníku práce ustanovuje, že jestliže neurčí zaměstnavatel čerpání d. (s výjimkou doby rodičovské dovolené) ani do 31.10. následujícího roku (tedy roku po kterém vznikl nárok na dovolenou), ze zákona je dnem nástupu zaměstnance na nevyčerpanou dovolenou první následující pracovní den.
V praxi to znamená, že dovolenou za rok 2009 by měl vybrat zaměstnanec do konce roku 2009. Pokud se tak nestane a zaměstnavatel nástup d. v tomto roce neurčil (např. proto, že byl zaměstnanec dlouhodobě nemocen), měl by mu určit nástup na dovolenou tak, aby ji vyčerpal do konce roku 2010. Jestli že se tak nestane, automaticky nastupuje zaměstnanec na d. první pracovní den po 31.10.2010.
Pokud zaměstnanec d. ani tehdy nevybere, nárok na ni zaniká.
Existuje ale výjimka: Pro tuto výjimku se dovolená jakoby dělí na dvě části: 4 týdny d. a zbytek d.. První 4 týdny d. zaměstnanec musí vyčerpat ve volnu, jinak právo na ně zaniká. Jestliže zaměstnanec nemohl z výše uvedených důvodů vyčerpat d. přesahující uvedené 4 týdny ani do konce příštího kalendářnho roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku.
Příklad z praxe: Zaměstnanec měl právo na 5 týdnů dovolené za rok 2009. Do konce roku 2009 vyčerpal z důvodu dlouhodobé nemoci v důsledku pacovního úrazu jen 2 týdny. Zbývající 3 týdny se mu tedy převedly do roku 2010. V roce 2010 vyčerpal opět jen 2 týdny z této dovolené (pomíjíme dovolenou za rok 2010, pokud mu na ni vzniklo právo). Pokud jde o zbývající týden dovolené - buď se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že se tato dovolená vyčerpá v roce 2011, nebo právo na ni zanikle. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou se v tomto případě neposkytuje.
Nemůže-li zaměstnavatel určit čerpání dovolené tímto způsobem proto, že tomu bránily překážky v práci na straně zaměstnance (výkon výjimečného vojenského cvičení, dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená - §217 odst. 4 zákoníku práce) nebo naléhavé provozní důvody, je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku (jiná situace je u matek na mateřské a rodičovské dovolené - viz další příslušné odpovědi v tomto webu).
§218 odst. 4 zákoníku práce ustanovuje, že jestliže neurčí zaměstnavatel čerpání d. (s výjimkou doby rodičovské dovolené) ani do 31.10. následujícího roku (tedy roku po kterém vznikl nárok na dovolenou), ze zákona je dnem nástupu zaměstnance na nevyčerpanou dovolenou první následující pracovní den.
V praxi to znamená, že dovolenou za rok 2009 by měl vybrat zaměstnanec do konce roku 2009. Pokud se tak nestane a zaměstnavatel nástup d. v tomto roce neurčil (např. proto, že byl zaměstnanec dlouhodobě nemocen), měl by mu určit nástup na dovolenou tak, aby ji vyčerpal do konce roku 2010. Jestli že se tak nestane, automaticky nastupuje zaměstnanec na d. první pracovní den po 31.10.2010.
Pokud zaměstnanec d. ani tehdy nevybere, nárok na ni zaniká.
Existuje ale výjimka: Pro tuto výjimku se dovolená jakoby dělí na dvě části: 4 týdny d. a zbytek d.. První 4 týdny d. zaměstnanec musí vyčerpat ve volnu, jinak právo na ně zaniká. Jestliže zaměstnanec nemohl z výše uvedených důvodů vyčerpat d. přesahující uvedené 4 týdny ani do konce příštího kalendářnho roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku.
Příklad z praxe: Zaměstnanec měl právo na 5 týdnů dovolené za rok 2009. Do konce roku 2009 vyčerpal z důvodu dlouhodobé nemoci v důsledku pacovního úrazu jen 2 týdny. Zbývající 3 týdny se mu tedy převedly do roku 2010. V roce 2010 vyčerpal opět jen 2 týdny z této dovolené (pomíjíme dovolenou za rok 2010, pokud mu na ni vzniklo právo). Pokud jde o zbývající týden dovolené - buď se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že se tato dovolená vyčerpá v roce 2011, nebo právo na ni zanikle. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou se v tomto případě neposkytuje.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.