Pasivní kouření v zaměstnání, v práci - jak se bránit, zákony

ODPOVĚĎ:
Věc řeší zákon č. 379/2005 a zákon č. 262/2006 sb., který říká, že je zaměstnanec povinen nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Ze zákonné povinnosti zaměstnanců nekouřit na pracovištích, kde pracují též nekuřáci, nejsou stanoveny žádné výjimky. Pracuje-li tedy na pracovišti (v kanceláři, v dílně) několik nekuřáků a jeden kuřák či naopak několik kuřáků a jeden nekuřák, nelze řešit situaci např. dohodou, že kouření bude tolerováno. Zaměstnavatel musí zabezpečit, aby na příslušném pracovišti pracovali jen kuřáci, a pokud tak nemůže učinit, platí na tomto pracovišti automatický zákaz kouření, aniž by jej zaměstnavatel musel zvlášť stanovovat.

Vymáhejte tedy své právo na svém zaměstnavateli, který za tuto věc zodpovídá.

Zajímavostí je, že v minulosti byla povinnost zaměstnavatele zřizovat kuřárny. Toto od roku 2001 neplatí. A pokud by Vás zajímalo kam svého kolegu kuřáka poslat, tak dle znění § 15 odst. 3 vyhlášky č. 327/1992 Sb. je uvedeno, že kouření je povoleno jen v místnostech nebo místech k tomu určených, zřetelně označených a vyhrazených organizací. Za porušování zákazu kouření na pracovišti na místech, které k tomu nejsou určené zaměstnavatel nesmí udělovat finanční pokuty. V případě opakovaného porušení zákazu nebo ohrožování bezpečnosti kouřením při výkonu práce může dát zaměstnanci v krajním případě výpověď pro opakované porušení pracovní kázně.