Zaměstnavatel vystavil potvrzení pro Úřad práce s výrazně menší mzdou než je realita - jak se bránit?
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Zaměstnavatel mé manželky ji vystavil pro Úřad práce potvrzení o výši mého průměrného měsíčního výdělku, které je několikanásobně nižší než příjmy, které ji byly vypláceny. Z tohoto důvodu ji hrozí razantní snížení podpory. Posílám níže konkrétní údaje i zdůvodnění zaměstnavatele, které dodal na výzvu Úřadu práce, jenž mu písmeně sdělil své pochybnosti o správnosti jeho výpočtu. Registraci uchazeče o zaměstnání z počátku února 2019 předcházely tyto pracovní smlouvy se stejným zaměstnavatelem.
1. Dohoda o pracovní činnosti: 10.5.2018 - 31.12.2018 do 20 hod týdně max. 52 týdnů za rok
Zaměstnavatel: VĚRNOSTNÍ PROGRAM IBOD a. a. IČ: 01818121
2. Dohoda o provedení práce: 1.2.2019 - 2.1.2019 do 300 hod za rok
Zaměstnavatel: VĚRNOSTNÍ PROGRAM IBOD a. a. IČ: 01818121
V období 1.10.2018 - 31.12.2018 odpracovala manželka více než 21 dnů resp. 217,55 hod s čistým příjmem 26 228 Kč.
V období 2.1.2019 - 1.2.2019 odpracovala manželka méně než 21 dnů resp. 95,5 hod s čistým příjmem 14 528 Kč.
Vypočtený průměrný měsíční čistý výdělek je dle zaměstnavatele je jen: 3 000 Kč.
Jako zdůvodnění uvádí, že průměrný měsíční úvazek 25 hodin měsíčně a protože nebylo v předchozím čtvrtletí odpracováno 21 dní, byla pro výpočet použita sjednaná hodinová sazba 120 Kč/hod tedy 120 x 25 = 3 000 Kč.
S tím, že žádá ÚP pokud postupoval špatně jak má tedy postupovat.
Kromě toho, že zaměstnavateli trvalo skoro 6 měsíců než se podařilo ho přijmout vydat toto potvrzení, je manželka stále bez podpory a podle tohoto výpočtu to vypadá, že podpora z jejich příjmů bude nižší než životní minimum.
Prosím tedy o odporné vyjádření jestli je tento postup výpočtu správný, popř. upřesnění jak by měl zaměstnavatel při výpočtu postupovat.
Pokud bude potřeba doplnit scan nějakých dokumentů není problém poslat.
S pozdravem Šimon
ODPOVĚĎ:
Podle § 355 zákoníku práce jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, nikoli průměrný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Rozhodným obdobím je předchozí čtvrtletí.
K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 120 Kč. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.
Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zaměstnavatel by měl v pravděpodobném výdělku zohlednit nejen složky mzdy, které zaměstnanci určil formou pevných paušálně stanovených částek, ale také další složky mzdy stanovené odlišným způsobem.
V základu byl tedy postup zaměstnavatele správný. Otázkou je, zda existují nějaké pohyblivé složky, kterých bylo možné dosáhnout a které měly být započítány.