Zaměstnavatel nutí k dodržování dlouhodobého plánu a znemožňuje tak naplánovat soukromé aktivity zaměstnanců - co s tím?

Nebazírujeme na tom, aby byl striktně dodržován, ale když si v době volna něco naplánujeme a dáme vždy měsíc dopředu vědět, že ten a ten den potřebujeme obdržet dané volno, tak nám vyhověno stejně není a je nám řečeno, že dlouhodobý plán nemusí dodržovat. Je prý jen kvůli dovoleným. Potřebovali bychom vědět, zda to tak je a my nemáme nárok si tak něco plánovat a jsme odkázáni na to, zda nám to volno tam zaměstnanec bude chtít dát. Když jsem se ozvala, byla jsem po zásluze potrestána a mým požadavkům nebylo, už tři měsíce vyhověno. O prázdninách jsem neměla absolutně možnost si s dětmi něco naplánovat. Otázka tedy zní - máme právo si ve dnech plánovaného volna v dlouhodobém plánu, plánovat své osobní aktivity a zaměstnavatel je povinen to dodržet a respektovat?

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že máte vypracován dlouhodobý plán, přepokládám, že pracujete v provozu s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. Pro ten platí § 84 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Z výše uvedeného (i z dalších ustanovení zákoníku práce vyplývá) následující:
1) Rozvrh směn je pro konkrétního zaměstnance zásadně jeden; zákon nepočítá s existencí několika různých rozvrhů vedle sebe používaných pro různé účely – ani s jedním oficiálním, který bude pravidelně porušován.
2) Rozvrh směn musí být vypracován vždy na celé vyrovnávací období, ať už se jedná o vyrovnávací období relativně krátké (např. jen 8 týdnů), nebo se naopak jedná o nejdelší možné vyrovnávací období podle zákona (52 týdnů).
3) Rozvrh směn může být měněn, a to i v průběhu vyrovnávacího období a opakovaně (podle potřeby, např. vždy před koncem čtvrtletí, ale i kalendářního měsíce).
4) Pokud již ke změně rozvrhu v průběhu vyrovnávacího období dojde, musí být tato změna provedena stejným způsobem jako by se vydával úplně nový rozvrh – tzn. i změněný rozvrh musí rozepisovat směny od data účinnosti změněného rozvrhu až do konce vyrovnávacího období; nelze provádět změny rozvrhu vypsáním směn např. jen na příští měsíc, když vyrovnávací období ve skutečnosti končí až za 5 měsíců.
5) Zaměstnanec má právo na seznámení se s rozvrhem směn i s jakoukoli jeho (byť jen dílčí) změnou nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden předem.
6) Zákon dává možnost, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel mezi sebou dohodli i na kratší, než dvoutýdenní (resp. v případě konta jednotýdenní) době povinného předchozího seznámení zaměstnance s rozvrhem či jeho změnou.
Pokud zaměstnavatel nedodržuje uvedená pravidla, je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce nebo na soud.