Proplacení stravného zaměstnancům na pracovní cestě pracující pro OSVČ podnikatele (firmu)
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Dotaz se týká s. r. o. plátce DPH, která má dva zaměstnance. Sídlo společnosti je na trvalém bydlišti jednoho z jednatelů (je to ale pouze rodinný dům - nic se zde nevykonává, vzhledem k tomu, že společnost vykonává své služby na různých místech republiky (v 95 %, ale v jednom městě). Zaměstnanci mají ve smlouvě uvedeno výkon práce po celé České republice.
Může společnost nebo musí svým zaměstnancům proplácet stravné - jako na pracovní cestě a i vlastní cestu autem, když zaměstnanec pojede sám ze svého bydliště? (jedná se o činnost zámečnictví zpravidla pro jednu nebo dvě společnosti a zpravidla stále na stejném místě, ale sídlo společnosti je asi 50 km od toho, kam zaměstnanci dojíždí a ve smlouvě je uvedeno práce v celé ČR). Společnost má zájem o proplácení stravného a cestovného zaměstnancům.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanci přísluší náhrada cestovních výdajů nejen při pracovní cestě definované v § 42 zákoníku práce, tj. při cestě za účelem výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, ale ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2 a § 152 písm. b) zákoníku práce také při cestě mimo pravidelné pracoviště.
Pokud není se zaměstnancem v pracovní smlouvě pravidelné pracoviště sjednáno, je podle § 34a zákoníku práce tímto místem sjednané místo výkonu práce. Je-li ale místo výkonu práce sjednáno šířeji než obec, je pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad obec nejčastějších začátků cest za účelem výkonu práce.
V uvedeném případě tak je nutno zjistit, kde nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce, a pokud je to v místě jeho bydliště, je pravidelným pracovištěm tohoto zaměstnance obec jeho bydliště.
Zaměstnanci tedy sice nejsou na pracovní cestě podle § 42 zákoníku práce, ale budou na cestě mimo pravidelné pracoviště, přičemž za takovéto cesty jim podle § 152 písm. b) zákoníku práce cestovní náhrady přísluší.
Štítky: