Designový návrh zaměstnance, o který firma nemá zájem - může ho zaměstnanec použít pro svůj podnikatelský zájem nebo je majetkem zaměstnavatele?

Před půl rokem, když nebyla velká vytíženost dílny se jeden z mých návrhů začal vyrábět, ale nakonec se nedokončil, protože už zase bylo hodně zakázek a tak se nechal stát. Majitel firmy mezitím odešel do důchodu a vedení přenechal svému synovci, který nevypadá, že by měl zájem o vývoj novinek, ale spokojí se s tím, že firma bude jen výrobní. Můj nedokončený prototyp tak už půl roku visí na dílně a nikdo o něj nejeví zájem a vypadá to, že už se ani nedokončí. Protože se mi ale ten design líbí, ráda bych ho dotáhla do finálního funkčního produktu a prodávala ho sama za sebe. Nevím ale, jestli to je možné, když vznikl v rámci mé pracovní doby. Děkuji za radu, Klára.

ODPOVĚĎ:
Design výrobků bývá nejčastěji právně chráněn jako průmyslový vzor. Dle § 2 písm. a) a b) zákona o ochraně průmyslových vzorů se za výrobek považuje:
„… průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů“
přičemž průmyslovým vzorem je:
„… vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení“
Jelikož jste předmětný designový návrh vytvořila, jste považována za původce průmyslového vzoru. Velmi důležitou okolností je ovšem fakt, že k vytvoření průmyslového vzoru došlo při plnění Vašich pracovních úkolů. Z tohoto důvodu se Vámi vytvořený designový návrh považuje za tzv. zaměstnanecký průmyslový vzor, jehož právní osud se řídí § 13 zákona o ochraně průmyslových vzorů. Dle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
- vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, přechází právo na průmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoru zadal, není-li smlouvou stanoveno jinak - právo na původcovství tím není dotčeno (i nadále se tedy můžete označovat za původce designového návrhu),
- původce, který vytvořil průmyslový vzor za podmínek podle předchozí odrážky, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoru (k čemuž, jak z dotazu usuzuji, ve Vašem případě došlo),
- neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce,
- zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o průmyslovém vzoru ještě po dobu 1 měsíce ode dne, kdy na původce přešlo právo na průmyslový vzor,
- původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu.
Vámi vytvořený designový návrh může být zároveň autorským dílem. V takovém případě by musel splňovat podmínky dle § 2/1 autorského zákona:
„Předmětem práva autorského je … dílo umělecké … které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam ... Dílem je zejména … dílo užitého umění ...“
Je-li tomu tak, vztahují se na designový návrh (jako autorské dílo) podobná pravidla jako v případě průmyslového vzoru – jelikož toto autorské dílo bylo vytvořeno při plnění pracovních úkolů – jedná se tedy o tzv. zaměstnanecké dílo. Konkrétně z § 58 autorského zákona (mimo jiné) vyplývá, že:
- není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu,
- nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci,
- autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena (autor se tedy může například dovolávat svého autorství).
Ze znění dotazu lze usuzovat, že právo k průmyslovému vzoru přešlo (z důvodu zaměstnavatelovy pasivity) zpět na Vás, resp. že Vám vzniklo právo na získání licence k autorskému dílu (je-li Vámi vytvořený designový návrh autorským dílem).
Pro předejití případným nedorozuměním Vám v současné chvíli doporučuji dohodnout se se zaměstnavatelem na tom, že zaměstnavatel nemá v úmyslu právo k průmyslovému vzoru uplatnit, resp. že souhlasí s tím, že toto právo přešlo na Vás (jako na původce průmyslového vzoru). V této dohodě je vhodné výslovně uvést, že máte v úmyslu designový návrh komerčně využít, uplatnit na něj právní ochranu (v podobě zápisu do rejstříku průmyslových vzorů u Úřadu průmyslového vlastnictví) apod. Bude vhodné, pokud se zaměstnavatel výslovně vzdá práva na jakoukoli úplatu z Vaší strany.
Obdobným způsobem je vhodné ošetřit práva a povinnosti i pro případ, že Váš designový návrh představuje autorské dílo (je tedy vhodné, aby na Vás zaměstnavatel bezúplatně, časově, místně a co do rozsahu neomezeně převedl majetková autorská práva – aby Vám tedy udělil licenci).
Tuto dohodu se zaměstnavatelem je samozřejmě vhodné uzavřít písemně.
Podaří-li se Vám tímto způsobem získat práva k designovému návrhu, můžete se pokusit o jeho právní ochranu v podobě zápisu do rejstříku průmyslových vzorů, který vede Úřad průmyslového vlastnictví:
https://upv.gov.cz/
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 207/2000 Sb. , o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb. , o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)