Přespání v kanceláři se souhlasem majitele - lze to nebo ne?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
Je legální občas přespat v kanceláři, pokud to majitel objektu povolí? Našel jsem rozporuplné informace. Majitel se odvolává na to, že na povolení přespání nemá oporu v zákoně - pokud není budova zkolaudována jako obytná, pak mu údajně hrozí pokuta od stavebního úřadu za využívání objektu, které není v souladu s určením. Je zde ale nějaký právní rozdíl mezi "přespáním" a "bydlením"?
Budova, kde kanceláře jsou je navíc panelák a kancelář má sprchu, záchod i kuchyňku - jako obytná tedy dříve sloužila, jen došlo ke změně ve využívání. Je také v tomto případě rozdíl mezi tím, jaký má v současné době budova účel (stavba občasného vybavení/stavba pro administrativu...)? V ikatastru je pro tuto budovu uveden účel "rodinný dům", s tím, že má jen jedno patro a není zde výtah, což určitě neodpovídá realitě, možná mají v ikatastru špatné informace. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
To, co jste se dozvěděl od majitele předmětné stavby, je v zásadě pravda. Dle § 126/1 stavebního zákona totiž platí, že:
„Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby. “
Je tedy podstatné, k jakému účelu byla daná stavba zkolaudována, popř. zda byl účel jejího užívání později změněn.
Užívá-li vlastník stavbu v rozporu s povoleným účelem, popř. umožní-li toto užívání jiné osobě, může se dopustit přestupku dle § 178/1 písm. g) či i) stavebního zákona, za který hrozí pokuta do 500.000 Kč (jak to vyplývá z § 178/3 písm. c) stavebního zákona).
Je sice pravdou, že pojem „bydlení“ není v podstatě definován, v právní teorii (a rovněž v judikatuře) se však za bydlení považuje trvalé uspokojování bytových potřeb. Stavbami pro bydlení jsou pouze rodinné a bytové domy (jak to vyplývá z § 2 písm. a) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Rozdíl mezi občasným přespáním a bydlením samozřejmě existuje. V prvním případě se jedná o nahodilé (nikoli trvalé či dlouhodobé) ubytování, v případě druhém jde o uspokojování bytových potřeb. To však nemění nic na tom, že stavbu, která nebyla zkolaudována, resp. povolena (či takto nebyl posléze změněn účel jejího užívání) jako stavba pro bydlení, stavba pro rodinnou rekreaci či stavba ubytovacího zařízení (hotel, motel, penzion apod.) v zásadě není možné užívat k přespávání.
Jedním dechem je však nutné dodat, že majitel předmětné stavby by se mohl dostat do potíží pouze tehdy, pokud by byl na přespávání v této stavbě stavební úřad někým upozorněn. I pokud by pak bylo stavebním úřadem zahájeno přestupkové řízení, mohl by se majitel stavby hájit tím, že šlo pouze o nahodilá přespání, a to v prostorách, které sice nejsou k bydlení/ubytování určeny, fakticky však obsahují vše, co má prostor pro bydlení/ubytování mít – z tohoto důvodu by patrně nebyla uložená pokuta nijak citelná.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Štítky: