Náhrada škody, odpovědnost za škodu v práci

Partner má nárok na obdržení výplaty či mzdy v řádném výplatním termínu, tak jak jej má se zaměstnavatelem sjednán.
Komplikujícím ustanovením v tomto případě je § 141 zákoníku práce, který splatnost mzdy stanovuje na "následující měsíc", tedy do konce měsíce následujícího po odpracovaném měsíci. To platí v případě, že z pracovní smlouvy nevyplývá jiný konkrétní výplatní termín; a to i přes to, pokud zaměstnavatel jednostranným aktem (vnitřním předpisem) výplatní termín stanovil jinak či je běžnou praxí, že výplatní termín je např. 15 den v měsíci.
Pokud tedy nebyl výplatní termín sjednán v pracovní smlouvě jinak a zaměstnavatel svou chybu napraví do konce měsíce následujícího, de facto splnil dikci zákona.
Nevyplacení výplaty ve stanovené termínu je přestupkem (nebo správním deliktem), který může ohlásit inspekci práce jako podnět k prošetření.
Taktéž doporučuji zjistit, zda se zaměstnavatel nezavázal k určitému výplatnímu termínu v kolektivní smlouvě - pokud ano, lze kontaktovat odborovou organizaci a závadu na straně zaměstnavatele předat jako podnět.
Ve Vašem případě taktéž lze zkoumat, zda v důsledku pochybení zaměstnavatele nedošlo ke škodě zaměstnance ve smyslu § 265 zákoníku práce; např. v podobě úroků z prodlení nesplacené splátky úvěru, která by z řádně obdržené výplaty byla uhrazena. Dodávám, že i tento nárok je také závislý na tom, jak je výplatní termín u zaměstnavatele určen.
V krajním případě je za podmínek stanovených v § 56 zákoníku práce také možné uvažovat o okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance (pochopitelně za splnění podmínek v tomto ustanovení stanovených - tedy nevyplacení mzdy nebo její části do 15 dnů od splatnosti).