Pracovník nebyl u inventury - musí platit manko za chybějící zboží?

Jako každý rok, probíhala ve stavebninách v 1. lednovém týdnu inventura zboží a majetku za předchozí rok (2013).
1. dotaz zní, zda mi zaměstnavatel může dát k úhradě manko vzniklé inventurou, když jsem jí fyzicky nebyla přítomna (tzn., že jsem zboží sama nemohla zkontrolovat evidenční stav vs. sklad, a ani jsem se nezúčastnila vyhodnocení v IS). Podotýkám, že Dohodu o hmotné odpovědnosti mají podepsanou všichni zaměstnanci dané pobočky (ve stejném znění).
2. dotaz zní, zda je možné, aby mi zaměstnavatel dal k úhradě vyšší podíl vzniklého manka (loni to byla 1/2 částky manka z důvodu toho, že jsem zaměstnána na pozici vedoucí=vyšší zodpovědnost, zbylá 1/2 se dělila počtem zbylých zaměstnanců na pobočce). Podotýkám, že Dohodu o hmotné odpovědnosti dle §252 ZP mají všichni zaměstnanci podepsanou ve stejném znění. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nepřítomnost při inventuře:
Neboť zákoník práce v žádném ze svých ustanovení věnujících se tzv. hmotné odpovědnosti (§ 252 a násl. zákoníku práce) nezakotvuje povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci osobní přítomnost při inventuře, lze uzavřít, že zaměstnavatel je skutečně oprávněn vyúčtovat zaměstnanci zjištěný schodek na svěřených hodnotách i v případě, že tento zaměstnanec se předcházející inventury osobně neúčastnil.

V souvislosti se shora uvedeným je zároveň nutné si uvědomit, že případná povinná přítomnost všech hmotně odpovědných zaměstnanců při inventuře by mohla být některým z takových zaměstnanců snadno zneužitelná jeho účelovou nepřítomností. Kdyby pak mělo dojít tímto způsobem ke zproštění hmotné odpovědnosti tohoto zaměstnance, nejednalo by se zajisté o spravedlivé řešení. I z tohoto důvodu je proto nutné konstatovat, že případné nárokování náhrady škody vzniklé na svěřených hodnotách není podmíněno osobní přítomností všech hmotně odpovědných zaměstnanců při inventuře.

Současně však platí, že dle § 263/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem výši požadované náhrady škody (resp. náhrady za schodek) projednat a písemně mu ji oznámit (a to zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá). V rámci projednání uplatněné náhrady schodku Vám proto lze doporučit trvat na předložení všech podkladů a závěrů proběhnuvší inventury (přestože Vaší osobní přítomnost při inventuře tento postup samozřejmě plně kompenzovat nemůže).

Pouze na okraj své odpovědi připomínám, že hmotně odpovědný zaměstnanec se může své odpovědnosti zprostit (zcela nebo zčásti), jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, např. že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat (§ 252/5 zákoníku práce).

2/ Vyšší odpovědnost vedoucího zaměstnance:
V obecné rovině platí, že zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách v plné výši (§ 259 zákoníku práce).

Současně je však pravdou, že hmotná odpovědnost vedoucího zaměstnance a jeho zástupce je z důvodu vyšší obecné odpovědnosti větší, než je tomu u „řadových“ zaměstnanců. Dle § 260/1 zákoníku práce se při společné odpovědnosti za schodek jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

Zvýšená odpovědnost vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se dále projevuje v limitaci podílu na náhradě vzniklého schodku. Zatímco podíl náhrady vzniklého schodku nesmí u jednotlivých zaměstnanců přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody, není podíl vedoucího zaměstnance a jeho zástupce v tomto ohledu nijak limitován.

Neuhradí-li se shora uvedeným způsobem celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí zaměstnanec a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků (§ 260/2 zákoníku práce).

Na tomto místě lze shora uvedené ilustrovat jednoduchým příkladem:
- Na pracovišti pracují celkem 3 zaměstnanci (1 vedoucí + 2 řadoví zaměstnanci), všichni hmotně odpovědní.
- Průměrný výdělek vedoucího zaměstnance činí 15.000,- Kč měsíčně, průměrný výdělek každého řadového zaměstnance činí 10.000,- Kč měsíčně.
- Provedenou inventurou byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách ve výši 100.000,- Kč.
- Podíl průměrných výdělků jednotlivých zaměstnanců je 3/5 u vedoucího zaměstnance a 1/5 u každého řadového zaměstnance.
- Podíl průměrných výdělků zaměstnanců pak bude ve stejném poměru aplikován i na podíl na náhradě zjištěného schodku, tzn. že vedoucí zaměstnanec bude odpovídat za 3/5 zjištěného schodku a každý řadový zaměstnanec za 1/5 zjištěného schodku.
- Neboť však 1/5 z částky 100.000,- Kč činí částku 20.000,- Kč (která přesahuje průměrný výdělek řadového zaměstnance), bude každý řadový zaměstnanec povinen uhradit pouze 10.000,- Kč; v případě vedoucího zaměstnance, který je povinen nahradit částku 60.000,- Kč (tzn. 3/5 z částky 100.000,- Kč) pak není překročení výše jeho průměrného výdělku rozhodné.
- Protože pak dojde shora nastíněným způsobem k úhradě částky 80.000,- Kč (tzn. 60.000,- Kč za vedoucího zaměstnance a 10.000,- Kč za každého řadového zaměstnance), bude k úhradě zbývající části schodku (ve výši 20.000,- Kč) povinen opět vedoucí zaměstnanec.

Je-li však možné identifikovat v rámci zjištění schodku konkrétního zaměstnance, který schodek zavinil, je dle § 260/3 zákoníku práce možné vyúčtovat vzniklý schodek právě pouze tomuto zaměstnanci, a to dle míry jeho zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle § 260/1 a 2 zákoníku práce.