Subjektivní promlčecí lhůta - příklad
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 18. květen 2014
Dotaz týkající se promlčení pohledávky. Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli při výkonu povolání škodu 02/2011. Nejednalo se o škodu způsobenou v opilosti nebo úmyslně. O škodě nebylo rozhodnuto, ani zaměstnavatelem ani žádným jiným orgánem. Zaměstnanec nepodepsal uznání škody.
Kdy dojde k promlčení této škody? Do tří let od jejího vzniku nebo podle nového OZ až za deset let? Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení, zda se promlčení u práva, které vzniklo před účinností nového občanského zákoníku (NOZ), bude řídit NOZ nebo starým občanským zákoníkem (SOZ), je směrodatné ustanovení § 3036 nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, podle kterého platí, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet před nabytím účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni účinnosti tohoto zákona.
Ve Vašem případě se tedy běh promlčecí doby bude řídit ustanoveními starého občanského zákoníku SOZ (neboť minimálně objektivní promlčecí doba počala běžet před účinností NOZ), dle kterého platí, že právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (tzv. subjektivní promlčecí doba). Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, pokud nejde o škodu způsobenou úmyslně nebo o škodu na zdraví (tzv. objektivní promlčecí doba). K promlčení ve Vašem případě tedy došlo uběhnutím obecné tříleté promlčecí doby.