Kdy zaměstnanec způsobil škodu - pohled Zákoníku práce

12/2013 bylo týden zavřeno, ale odpracován fond pracovní doby (s přesčasy), přesto stržena dovolená, náhradní volno neumožněno ani neproplaceno. 03/2014 nesplněn fond pracovní doby. Jak se toto vše řeší? Mrazící box - nutná rekonstrukce, nařízeno hygienou. Po vypnutí zboží přesunuto dočasně do malých mrazáků, rekonstrukce neproběhla (prý si na ní máme vydělat). Po vypnutí plesnivý, opadává omítka a dlaždice - v horším stavu než před tím. Lze z tohoto obvinit kuchaře a požadovat třeba náhrdu vzniklé škody? Jak se bránit? V kuchyni byli 3 kuchaři, 1 propuštěn. Při větších akcích 1 nebude stíhat, může být za to propuštěn nebo musí chodit pomáhat ten 2. bez nároku na přesčas? Jak postupovat při výběru dovolené (14 dní) nebo při nemoci 2. kuchaře? Pokud mi přesčasy nevyplatí lze dát výpověď s nárokem na odstupné? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Dle 96 odst. 1 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen u jednotlivých zaměstnanců vést evidenci s vyznačením začátku a konce směny, práce přesčas a některých dalších odpracovaných dob. Pokud Váš zaměstnavatel práci přesčas neeviduje, je toto v rozporu se Zákoníkem práce.
Za práci přesčas náleží zaměstnanci buď náhradní volno, nebo pokud se na náhradním volnu se zaměstnavatelem nedohodne, tak mzda za odpracovanou dobu práce přesčas a dále příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku (Pokud nebyla sjednána mzda již s přihlédnutím k práci přesčas) - § 114 ZP. Přičemž platí, že náhradní volno se poskytuje jako alternativní plnění vždy jen k 25% příplatku, za odpracovanou dobu náleží zaměstnanci vždy mzda. Pokud Váš zaměstnavatel Vaši práci přesčas neproplácí, není tento postup také v souladu se ZP.
Práce od 9 do 22 hodin je možná, ale jen za splnění určitých podmínek. Nesmí takto být naplánovaná směna zaměstnance, neboť směna nesmí dle § 83 ZP překročit 12 hodin. Takto dlouho lze tedy pracovat pouze, pokud jde částečně o práci přesčas, přičemž i při nařizování, popř. dohodě práce přesčas musí být dodržen jednak nepřetržitý odpočinek mezi směnami (Min 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, lze za určitých podmínek zkrátit na 8 hodin s tím, že následující odpočinek bude o danou dobu prodloužen) a také nepřetržitý odpočinek v týdnu a samozřejmě zákonné limity práce přesčas.
Zaměstnavatel je povinen oddělené vést evidenci odpracované směny, práce přesčas, dalších odpracovaných dob a doby čerpání dovolené. Každá tato skutečnost se i proplácí zvlášť.

Za čerpání dovolené náleží ale zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - § 222 odst. 1 ZP. Pokud byla v jednom měsíci čerpána dovolená, a přesto v důsledku přesčasů zaměstnanec odpracoval tolik hodin, jakoby dovolenou nečerpal, dovolená bude normálně evidována, tj. „stržena“, ale za práci přesčas mu náleží buď náhradní volno, nebo příplatek a samozřejmě v obou případech mzda za vykonanou práci.
 
Pokud pracují pouze dva kuchaři, tak i v tomto případě si lze čerpat dovolenou (dovolenou v rámci kalendářního roku ale nařizuje zaměstnavatel, neurčuje si ji zaměstnanec) a lze být i v pracovní neschopnosti. Povinností zaměstnavatele je zajistit svůj provoz tak, aby fungoval a přitom jeho zaměstnanci pracovali v souladu ze ZK. Pokud by druhý kuchař „musel“ vypomoci prvnímu, pak v rámci práce přesčas za splnění zákonných předpokladů.

Je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce s podnětem, aby bylo u Vašeho zaměstnavatele zkontrolováno dodržování pracovní doby. Zaměstnavateli pak lze uložit pokutu za přestupek nebo správní delikt. Tento krok bych Vám vzhledem k výše uvedenému doporučila, neboť lze předpokládat určitá pochybení na straně Vašeho zaměstnavatele (a je jich možná povícero).
 
Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu je koncipována tak, že musí být splněno následující:
-    Porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
-    vznik škody,
-    příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody
-    a zavinění na straně zaměstnance.
Pokud vše výše uvedené není splněno, obecná odpovědnost za škodu zaměstnance není dána.
 
V úvahu by ještě mohla připadnout odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení hrozící škody, která by byla naplněna, pokud je splněno následující:
-    Škoda,
-    porušení povinnosti upozornit na hrozící škodu, popř. proti ní zakročit,
-    příčinná souvislost mezi dvěma výše uvedenými body,
-    zavinění (alespoň vědomá nedbalost),
-    škodu není možné uhradit jinak, neboť např. přímý škůdce nebyl zjištěn.
Z Vašeho dotazu nejsou zřejmé všechny informace, pokud však nejde o jeden z těchto případů, povinnost zaměstnance k náhradě škody není dána.

Pokud zaměstnanci nejsou vyplaceny přesčasy (tj. část mzdy, na kterou mu vznikl nárok, jde-li toto prokázat) do 15-ti dnů po splatnosti (mzda neb její část za únor je splatná do konce března, není-li mzda nebo její část vyplacena do 15-tého dubna), lze (v tomto případě 16-tého dubna) okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) ZP. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce).