Náhrada škody zaměstnavateli - musí se podepsat dohoda o uznání dluhu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 28. listopad 2014
Jsem řidič kamionu a porušil jsem AITR. Od Dopravního inspektorátu jsem dostal pokutu při správním řízení, kterou jsem okamžitě zaplatil. Firma, u které pracuji dostala také pokutu od dopravního inspektorátu a to údajně za porušení AITRu tří lidí v částce 150 000 Kč. Nárokuje na mne jednu třetinu a chce podepsat dohodu o uznání dluhu.
Tuto dohodu podepsat nechci, jelikož vím, že pokuta byla udělena firmě za opakované nedodržení určitých povinností, bohužel nevím jakých. Vím jen, že pokuta je udělena firmě a ne mne prostřednictvím firmy. Já jsem svůj trest už dostal. Můžete mi prosím poradit, jestli dohodu musím podepsat? Jestliže ano, vztahuje se tato pokuta na pojistku škody způsobenou zaměstnavateli, kterou si platím? Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že jste u firmy zaměstnán v pracovním poměru. Pokud po Vás chce zaměstnavatel úhradu určité škody, která mu vznikla uložením pokuty, musí být splněny následující předpoklady (§ 250 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce) :
- Musel jste zaměstnavateli způsobit škodu,
- zaviněným porušením povinností,
- při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi,
- a mezi porušením Vašich povinností a tou škodou musí být příčinná souvislost.
Pokud jsou výše uvedené předpoklady splněny, může po Vás zaměstnavatel požadovat uhrazení škody. Pokud byla škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, pak se odpovědnost zaměstnance poměrně omezí. Zavinění je zaměstnavatel prokázat.
Částka, kterou po Vás však může požadovat je limitovaná, a to 4,5 násobkem Vašeho průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody (pokud byla škoda způsobena z nedbalosti - § 257 odst. 2 ZP). Pokud šlo o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat ještě navíc i náhradu ušlého zisku (§ 257 odst. 3 ZP). Pokud škodu způsobí také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část. Stejné platí, pokud škodu způsobilo více zaměstnanců (§ 257 odst. 4 a 5 ZP).
Zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škoda vznikla, a kdy bylo zjištěno, že za ni odpovídá zaměstnanec (§ 263 ZP).
Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnanci i vysvětlit a prokázat, že byly splněny předpoklady pro jeho odpovědnost za škodu. Pokud Vám nebylo sděleno, za co vlastně odpovídáte, nesplnil zaměstnavatel svoji základní povinnost pro to, aby po Vás mohl škodu požadovat. Podle § 248 odst. 1 ZP také platí, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku a zdraví, zjistí-li závady je povinen učinit opatření k jejich nápravě.
Pro to, aby zaměstnavatel požadoval od zaměstnance náhradu škody, není nutné podepsat uznání dluhu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec uznání dluhu podepíše, má zaměstnavatel v případě nezaplacení u soudu lepší postavení, neboť má v ruce dokument o uznání duhu a soud bude mít za to, že dluh v době uznání trval a to ve výši uznané. Pokud zaměstnanec uznání dluhu nepodepíše a zaměstnavateli dluh neuhradí, pak u případného soudu musí zaměstnavatel dokázat, že dluh v danou dobu existoval a byl v požadované výši. Dohodu tedy podepsat v žádném případě nemusíte, obzvláště pokud s Vaší odpovědností za škodu nesouhlasíte.
Zda Vaše pojistka odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, pokrývá daný typ Vaší odpovědnosti, záleží na všeobecných pojistných podmínkách, které bývají součástí pojistné smlouvy. V nich bývají uvedeny případy, na které se pojistka nevztahuje.