Zaměstnavatel žádá uhrazení celé škody a ne jen čtyřapůlnásobek výdělku - může to chtít?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 7. říjen 2015
Zaměstanavatel mi napsal dopis, který jsem musel podepsat: "Zaměstnanec si je vědom toho, že v případě zaviněné ztráty svěřeného předmětu odpovídá za vzniklou škodu v plné výši, tj. v rozsahu skutečné škody, jež ztrátou vznikla na majetku ústavu, přičemž odpovědnost zaměstnance není omezena čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku."
Má toto ustanovení oporu v Zákoníku práce? Děkuji. Aleš
ODPOVĚĎ:
Takováto dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí odporuje zákoníku práce. Dle ust. § 257 odst. 2 zákoníku práce „Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. “
Samozřejmě hranice čtyřapůlnásobku se nevztahuje na škodu způsobenou úmyslně, v opilosti nebo zneužití jiných návykových látek. V tomto případě by po Vás zaměstnavatel mohl požadovat náhradu celé vzniklé škody.
Dále takovouto dohodu lze uzavřít jen na pracovní nástroje, ochranné pomůcky či jiné předměty, které zaměstnanec může mít stále ve své dispozici. Tj. bude se jednat především o mobilní telefony či notebooky nebo menší pracovní přístroje či nářadí. Tuto dohodu nelze proto uzavřít např. na vybavení kanceláře, stolní počítače na pracovištích či osobní nebo nákladní automobily.
Toto pravidlo platí, jste-li zaměstnancem, na kterého se vztahuje zákoník práce. V opačném případě byste musel postupovat podle příslušného právního předpisu.