Mimosoudní vyrovnání se zaměstnavatelem pro nemoc z povolání a nároky zaměstnance
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 14. říjen 2015
7/2012 propuštěna z práce pro ztrátu zdravotní způsobilosti, 2/2013 přiznáno klinikou pracovního lekářství ohrožení nemoci z povolání, 11/2013 mimosoudní dohoda s bývalým zaměstnavatelem, odstupné ve výši ročního platu. Posléze jsem se dozvěděla, že zaměstnavatel neměl ze zákona nárok mě propustit, popř. mi má být vyplácen rozdíl v platu v novém zaměstnání.
Nyní vydělávám cca polovinu bývalé mzdy. Děkuji, Šmiřáková Pavla
ODPOVĚĎ:
Dle dotazu předpokládám, že v roce 2012 jste obdržela výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce, tzn. pro zdravotní nezpůsobilost k práci způsobenou jinak než pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Úvodem své odpovědi považuji za vhodné upozornit, že měl-li by Váš tehdejší zaměstnavatel již v roce 2012 povědomí o tom, že trpíte nemocí z povolání, byl by i přesto oprávněn s Vámi ukončit pracovní poměr výpovědí, a to dle § 52 písm. d) zákoníku práce.
Výskyt nemoci z povolání ve Vašem případě, jak předpokládám, Váš tehdejší zaměstnavatel uznal v mimosoudní dohodě, když Vám vyplatil odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (jak vyplývá z § 67/2 zákoníku práce).
Přestože jste v roce 2012 obdržela neplatnou výpověď z pracovního poměru, neboť Váš tehdejší zaměstnavatel zvolil nesprávný výpovědní důvod (když namísto výpovědi dle § 52 písm. d) zákoníku práce Vám dal výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce), není možné s touto skutečností již nic dělat, neboť lhůta pro mimosoudní i soudní obranu ve Vašem případě již uplynula (§ 69 a § 72 zákoníku práce).
Shora uvedené však nic nemění na tom, že Váš tehdejší zaměstnavatel (pokud odpovídá za Vaší nemoc z povolání) je povinen Vám poskytnout příslušné náhrady dle zákoníku práce.
V obecné rovině dle § 366/2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Jednotlivé druhy náhrad jsou zakotveny v § 369/1 zákoníku práce, dle kterého je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, náhradu za:
a/ ztrátu na výdělku,
b/ bolest a ztížení společenského uplatnění,
c/ účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d/ věcnou škodu.
Co se týče náhrady ztráty na výdělku, máte v současné době právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Základní pravidla pro poskytování této náhrady jsou zakotvena v § 371 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu) ;
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy;
- dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci;
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na svého tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o poskytnutí náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada by Vám měla být následně vyplácena pojišťovnou Vašeho tehdejšího zaměstnavatele. Nebude-li Váš tehdejší zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) ochoten Vám náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyplácet, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
V této souvislosti připomínám, že Vaše právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se nepromlčuje, promlčují se však práva na jednotlivá plnění, tzn. právo na náhradu ztráty na výdělku za konkrétní měsíc (§ 389 zákoníku práce). Promlčecí lhůta činí 3 roky (jak vyplývá ze starého i nového občanského zákoníku. Promlčecí lhůta počne běžet od okamžiku, kdy se dozvíte (resp. jste se mohla dozvědět) o tom, že Vám vzniklo právo na náhradu ztráty na výdělku (právo na náhradu ztráty na výdělku pro každý měsíc se tedy promlčuje samostatně).
Pokud by se ve Vašem případě podstatně změnily poměry, které jsou rozhodující pro výši náhrady ztráty na výdělku (např. byste začala vydělávat více), byl by Váš tehdejší zaměstnavatel oprávněn se domáhat změny svých povinností (§ 390/1 zákoníku práce), a to i soudní cestou.
Závěrem své odpovědi připomínám, že většina shora uvedených ustanovení zákoníku práce (konkrétně § 366 - § 390) bude s účinností od 1. 10. 2015 zrušena. Tato právní úprava však bude pouze přesunuta do jiné části zákoníku práce, na Vaše práva proto nebude mít tato změna žádný podstatný vliv.