Vymáhání škody za nabourané auto zaměstnavatele zaparkované na veřejném parkovišti - zaměstnanec auto nenaboural, k poškození došlo v noci

Já to odmítl s tím, že jsem auto odevzdával v pořádku. Nějakou dobu se o tom nemluvilo, až asi po 2 měsících na mě naběhl manažer, že se to nabourané auto musí řešit, a nenechal si vysvětlit, že jsem auto nenaboural. Vysvětloval jsem mu, že auto bylo asi 18 hodin bez dozoru na parkovišti, tak to mohl nabourat kdokoliv.
Ten mi řekl, že je mojí povinností dokázat, že jsem auto nenaboural já, a že kamerové záznamy se mažou po 14 dnech, tudiž už neexistuje žádný záznam. Přístupem zaměstnavatele jsem byl tak rozhořčen, že jsem se rozhodl dát výpověď. Měl jsem v tu dobu odpracováno asi 280 hodin. tak jsem se rozhodl, že až dosáhnu 300 hodin, odejdu. To se také stalo, zaměsnavatel mi dal výpověď, já jí podepsal a odešel jsem. Před odchodem se mě ptal, jak chci to auto tedy řešit, zalhal jsem mu, že to řeším s pojištovnou. Teď mě zajímá, zda po mě může dodatečně chtít proplacení vzniklé škody. Ačkoliv tam už nepracuji. a dříve jsem nedostal žádnou písemnou žádost o zaplacení. Pochopitelně, měl jsem podepsanou hmotnou zodpovědnost, avšak ta mi zaniká společně se zánikem smlouvy. Mám se tedy obávat. že mě nakonec ještě budou o peníze žádat, nebo už na to nemají nárok? Znova opakuji, že já auto skutečně nenaboural. děkuji, Adam.

ODPOVĚĎ:
Automobil nemůže být předmětem dohod podle § 252 a násl. ani § 255 a násl.
První se rozumí odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Na základě tohoto druhu odpovědnosti odpovídá zaměstnanec za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Tuto odpovědnost však nelze založit ohledně všech předmětů, s nimiž zaměstnanec přichází do styku.
V druhém případě se jedná o odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Zákon uvádí jen demonstrativní výčet hodnot, kterých se odpovědnost za schodek týká. Jedná se o ceniny, hotovosti, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. ani sem automobil nespadá.
V těchto případech odpovědností zaměstnance skutečně nese důkazní břemeno zaměstnanec.
Co se týče odpovědnosti za škodu na svěřeném vozidle, je přípustná pouze odpovědnost zaměstnance dle ustanovení § 250 ZP. Jde o obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu, kde důkazní břemeno nese zaměstnavatel a výše požadované náhrady škody je limitována částkou rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku, vyjma případů kdy je škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek, tehdy zaměstnanec odpovídá za škodu v plné výši.
Samotný spor však může běžet dál, uplatňuje se totiž obecná promlčecí doba, která je tříletá.