Zákazník nedostal zboží, dodavatel tvrdil, že ho poslal a zákazník zjistil, že nebylo zasláno - je odpovědný skladník bez hmotné odpovědnosti?

Po návratu z dovolené se ozval zákazník, že mu chybí na stavbě zboží (ty 2 palety) a tuto skutečnost mi oznámil dispečer. Já mu na základě kompletní výdejky v systému mailem odpověděl, že hledané zboží skladem nemám. Fyzickou kontrolu jsem neprovedl, pouze se díval do systému, kterému nemám důvod nevěřit a obzvlášť, když výdejku dělal sám šéf a měl by na to tedy dohlédnout, jelikož i na mě naléhal, abych si všechno co nakládám pořádně kontroloval a to i řidič, který to zboží poveze, aby bylo vše v pořádku. Takže moje sdělení, že hledané zboží tu nemám bylo předáno klientovi a ten to dále s firmou, kde dělám neřešil a zboží si nechal vyrobit a dovézt znova. Jelikož se u nás nedělá pořádně pravidelná inventura (kontrolovalo se jen něco), tak se nepřišlo na to, že nedodané zboží leží stále ve skladu. Nedávno byl někdo od klientské firmy u nás ve skladu něco řešit a toho chybějícího zboží, o kterém jsem nevěděl, že tu doopravdy je, si všiml. Následně můj zaměstnavatel obdržel od klienta fakturu za vícenáklad, jelikož si to zboží musel nechat vyrobit a poslat znova, jak jsem již psal. Teď na mě šéf s tou fakturou naléhá, že to je moje chyba a abych to nahlásil na svoji pojistku "odpovědnost za škodu vůči zaměstnavateli". Vzhledem k tomu, že se zbožím manipuloval v mé nepřítomnosti někdo jiný a řádně ho v systému vyskladnil si nejsem jistý, jestli za to vůbec odpovídám. Jak jsem zmiňoval, tak moje vyjádření že tu to zboží není, pramenilo z řádně udělané výdejky a nikoliv fyzické kontroly kterou jsem neprovedl a nebyl k ní oficiální cestou vyzván. Pouze se mě dispečer ptal, jestli to tu náhodou není. Na stejnou akci tady ještě nějaké zboží bylo ale to hledané bylo vyskladněno, proto jsem neměl důvod tomu nevěřit. Kdo za to tedy odpovídá a nese vinu? Pojistka na blbost by mi to prý měla krýt, ale pokud jsem v tom nevinně, tak nemám důvod se k nějaké škodě upisovat. Díky za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu mám o vzniku Vaší odpovědnosti za škodu značné pochybnosti.
V obecné rovině je nutné vyjít z § 250/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. “
Vzhledem k tomu, že předmětné dvě palety byly opomenuty (a chybně zaznamenány do systému jako vyskladněné) v době, kdy jste v práci nebyl, není v žádném případě možné říci, že byste porušil některou ze svých pracovních povinností. Tohoto porušení se dopustil ten, kdo předání zboží klientské firmě zařizoval.
Je nutné si uvědomit, že škoda vznikla právě tím, že dvě palety byly zapomenuty ve skladu, přičemž do systému byly zaevidovány jako vyskladněné. Tím došlo k chybě, která znemožnila následnou kontrolu.
Vy byste své pracovní povinnosti porušil pouze tehdy, pokud byste byl povinen provést na základě dotazu klientské firmy fyzickou kontrolu uskladněného zboží. V tomto ohledu je však podstatné, zda se jedná o Váš pracovní úkol, resp. zda se v takovém případě u Vašeho zaměstnavatele jedná o běžný postup. Jsou-li totiž dotazy klientských firem běžně vyřizovány pouze za pomoci interního systému, nemohl jste porušit svou pracovní povinnost ani tím, že jste sklad fyzicky neprohlédl (a důvěřoval jste pouze informacím v systému).
Dle § 250/3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance. V žádném případě tak nestačí, že se na Vás zaměstnavatel obrátil s požadavkem na náhradu vzniklé škody. Zaměstnavatel je povinen prokázat, že vymáhanou škodu jste způsobil Vy (tzn. že ke škodě došlo v důsledku porušení Vaší konkrétní pracovní povinnosti).
V souvislosti s výší náhrady škody upozorňuji ještě na § 257/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. “
Pokud by tedy zaměstnavatel prokázal, že za vzniklou škodu odpovídáte Vy (o čemž vcelku pochybuji), mohl by po Vás vymáhat pouze náhradu v maximální výši čtyřapůlnásobku Vašeho průměrného měsíčního výdělku.
Pokud by se prokázalo, že za vznik škody odpovídáte nejen Vy, ale i jiný zaměstnanec, odpovědnost za tuto škodu (stejně jako její náhrada) by se musela rozdělit (a to podle míry zavinění).
Co se týče Vámi zmiňované takzvané pojistky na blbost, doporučuji Vám (pro jistotu) ověřit, zda se tato pojistka na daný případ vůbec vztahuje. Jako „pojistka na blbost“ bývá totiž zpravidla označováno pojištění odpovědnosti z občanského života. Taková pojistka se však vztahuje výhradně na škodu, kterou může člověk způsobit v každodenním životě (rozbité okno, rozsednuté brýle, upuštěný mobilní telefon apod.). Pojištění odpovědnosti z občanského života se však zpravidla nevztahuje na škodu způsobenou při výkonu povolání (tedy typicky právě škodu způsobenou zaměstnavateli).
Doporučuji Vám proto nahlédnout do Vámi uzavřené pojistné smlouvy, resp. do pojistných podmínek, které jsou její součástí, popř. se obrátit s dotazem přímo na pojišťovnu, a ověřit, zda se Vaše pojistka vztahuje na škodu způsobenou při výkonu práce, anebo zda jde o pojištění odpovědnosti z občanského života, které se na škodu způsobenou zaměstnavateli nevztahuje.
Výše uvedené však nemění nic na tom, že za vzniklou škodu byste mohl odpovídat (a to pouze částečně) jen tehdy, pokud byste byl povinen – na základě dotazu klientské firmy – provést fyzickou prohlídku skladu (a nespolehnout se pouze na informace v systému). Pokud jste žádnou takovou povinnost neporušil (jelikož žádná taková povinnost neexistuje), můžete setrvat na stanovisku, že za vzniklou škodu neodpovídáte.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce