Má zaměstnanec právo na plat, mzdu při zvyšování kvalifikace na kurzu, školení, stáži, konferenci, kongresu?

Nyní po 3 měsíční zkušební době, po nás požaduje zaměstnavatel podepsání kvalifikační dohody (absolvování školení na hydraulické systémy lisu), ve které uvádí, že:
"Zaměstnanec se zavazuje zvýšit svoji kvalifikaci ve smyslu § 231 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, formou školení. Náklady školení jsou vyčísleny zhruba na 15000 Kč. Dále je zde podmínka povinnosti setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele a povinnost úhrady vynaložených nákladů v rozsahu 100% při nedodržení 3leté doby setrvání v pracovním poměru."
Zajímalo by mě, zda se v tomto případě jedná opravdu o zvýšení kvalifikace dle § 231 zákona č. 262/2006 Sb nebo jde o prohloubení kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb, kde by měl veškeré náklady nést zaměstnavatel sám bez dalších podmínek. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení vaší otázky je nutné objasnit následující:

1. Zvýšení kvalifikace zaměstnanec pro výkon sjednané práce v zásadě nepotřebuje (toto neplatí u studia k dosažení vyššího stupně vzdělání, které je vždy považováno za zvýšení kvalifikace). Zvýšením kvalifikace se podstata zaměstnancovy kvalifikace změní (včetně případů, kdy zaměstnanec získá kvalifikaci zcela novou či si rozšíří kvalifikaci stávající) a zaměstnanec by tak mohl konat i jinou než sjednanou práci.

2. Zvyšováním kvalifikace mohou být různé druhy kurzů (včetně kurzů jazykových), školení, stáže, studium vysoké školy, účast na odborných konferencích a kongresech.

3. Zvyšování kvalifikace musí být vždy v souladu s potřebou zaměstnavatele, tedy musí existovat předpoklad, že zaměstnavatel novou kvalifikaci zaměstnance využije. Zaměstnavatel proto není povinen zaměstnanci zvyšování kvalifikace umožnit. Je na zaměstnavateli, aby si vyhodnotil, zda je zaměstnancem požadované zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Příklad:
Zaměstnanec chce studovat vysokou školu a žádá po zaměstnavateli úhradu školného a úlevy ke studiu. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, jestli žádosti zaměstnance vyhoví. Pokud mu nevyhoví, bude na zaměstnanci, aby skloubil svůj pracovní čas se studiem a případně pracovní poměr ukončil. Zaměstnavatel nebude povinen dávat mu na studium ani pracovní volno, ani mu umožnit čerpat dovolenou. Zaměstnanci by tak v tomto případě měli dostatečně zvážit, zda lze jejich pracovní život se studiem skloubit.

4. Zaměstnavatel není oprávněn zaměstnanci zvyšování kvalifikace uložit. Zaměstnanec není povinen si kvalifikaci zvyšovat, tzn. na pokyn zaměstnavatele se jí účastnit.

5. Účast na zvyšování kvalifikace se nepovažuje za výkon práce. Pokud účast na zvyšování kvalifikace zasáhne do pracovní doby zaměstnance, musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v nezbytném rozsahu pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud však účast na zvyšování kvalifikace do pracovní doby zaměstnance nezasáhne, zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ani příplatky nevznikne. Zaměstnanec nemá ani nárok na cestovní náhrady, pokud je místo konání zvyšování kvalifikace mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel je však může zaměstnanci poskytnout dobrovolně.

6. Náklady spojené se zvyšováním kvalifikace hradí zaměstnavatel, pouze pokud se na nich se zaměstnancem dohodne – s výjimkou náhrady mzdy při poskytnutí pracovního volna – vizte výše. Pokud zvyšování kvalifikace odpovídá předmětu činnosti zaměstnavatele, budou náklady na něj vynaložené považovány za daňově uznatelné náklady zaměstnavatele.

Příklad:
Zaměstnavatel – účetní firma – se s asistentkou domluví, že absolvuje kurz mzdové účetní, aby mohla vykonávat práci mzdové účetní. Takové zvýšení kvalifikace je v souladu s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pokud by se stejný zaměstnavatel se stejnou zaměstnankyní například dohodnul na zvýšení kvalifikace absolvováním zahrádkářského kurzu, soulad s předmětem činnosti zaměstnavatele zde bude určitě diskutabilní a těžce prokazatelný.

7. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na tzv. kvalifikační dohodě. Viz komentář K § 232.

Určení, zda se jedná o zvyšování či prohlubování kvalifikace

Pro určení, zda se jedná o zvyšování či prohlubování kvalifikace, je dále rozhodující, jakým způsobem byl se zaměstnancem sjednán druh práce (název pozice) v pracovní smlouvě. Obecně platí, že pokud je určitý kurz, školení či studium:
- nezbytný pro výkon dosavadní sjednané práce, bude se jednat o prohlubování kvalifikace (s výjimkou případu kdy zaměstnanec studiem dosáhne vyššího stupně vzdělání, zde se vždy bude jednat o zvýšení kvalifikace),
- potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat pro zaměstnavatele jinou (většinou kvalifikovanější) práci než byla doposud vykonávána, pak půjde o zvyšování kvalifikace.

Obecně tedy platí, že čím širší bude vymezení druhu práce v pracovní smlouvě nebo jejím dodatku, tím spíše půjde o prohlubování kvalifikace.

Příklad:
Zaměstnanec má sjednaný druh práce řidič a pracuje u zaměstnavatele, který provozuje pozemní dopravu, respektive provoz limuzín. Později se zaměstnavatel rozhodne provozovat také autobusovou dopravu. Zaměstnanci určí, že si musí udělat řidičský průkaz na autobus. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má sjednaný druh práce řidič bez další specifikace, bude se jednat o prohloubení kvalifikace. Zaměstnanci se jeho druh práce nezmění, bude stále řidičem. Pokud by však měl zaměstnance sjednaný druh práce řidič limuzín, kurz vedoucí k řidičskému průkazu na autobus by byl považován za zvýšení kvalifikace. Zaměstnanci by se podstata jeho kvalifikace změnila, kromě pozice řidiče limuzín, kterou měl sjednánu v pracovní smlouvě, by mohl vykonávat i pozici řidiče autobusů.