2 pracovní smlouvy a nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zveřejněno: 21. červenec 2014
Chtěla bych Vás požádat o jednu informaci. U zaměstnavatele mám uzavřen pracovní poměr a jsem na rodičovské dovolené. U stejného zaměstnavatele mám při rodičovské dovolené sjednán ještě jeden pracovní poměr na poloviční úvazek.
Chtěla bych se zeptat, zda mám případně nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů na obě uzavřené smlouvy? Děkuji za informaci. Sabina
ODPOVĚĎ:
Dle § 33/1 zákoníku práce platí, že pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, dle znění Vašeho dotazu proto předpokládám, že se svým zaměstnavatelem jste uzavřela dvě pracovní smlouvy (tzn. že se nejedná o kombinaci pracovní smlouvy a některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).
Dle § 34b/2 zákoníku práce pak může zaměstnanec konat závislou práci (ve smyslu § 3 zákoníku práce) pro téhož zaměstnavatele i ve více základních pracovněprávních vztazích, tzn. že není vyloučeno, aby bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřeno např. více pracovních smluv; v takovém případě však nesmí zaměstnanec vykonávat v rámci těchto základních pracovněprávních vztahů práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
Co se týče nároku na odstupné u zaměstnance, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dvou (či více) pracovních smluv (dohod), jsem toho názoru, že takovému zaměstnanci v případě rozvázání jednoho z těchto pracovních poměrů výpovědí (např. z tzv. organizačních důvodů dle § 52 písm. c) zákoníku práce) nárok na odstupné dle § 67 zákoníku práce nevzniká.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 68/1 a 2 zákoníku práce platí, že:
- bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru (tzn. na základě pracovní smlouvy) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část;
- poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle předchozí odrážky.
Shora uvedené lze vysvětlit tímto příkladem:
Bude-li dle § 67/1 zákoníku práce zaměstnanci při rozvázání jeho (jediného) pracovního poměru náležet odstupné ve výši trojnásobku jeho výdělku, a tento zaměstnanec nastoupí po uplynutí jednoho měsíce po rozvázání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli v rámci nově založeného pracovního poměru, bude povinen tomuto zaměstnavateli vrátit poměrnou část vyplaceného odstupného (v tomto případě se bude jednat o dvojnásobek průměrného výdělku).
Pakliže však existuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem více pracovních poměrů a rozvázán bude pouze jeden z nich, bude tento zaměstnanec konat po skončení tohoto pracovního poměru pro zaměstnavatele práci v jiném pracovním poměru i nadále. Tím dojde k naplnění podmínky pro vrácení celého odstupného dle § 68/1 zákoníku práce, resp. bude možné tomuto zaměstnanci odstupné vůbec nevyplatit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu (a na vysvětlenou) pak pouze dodávám, že smyslem odstupného je kompenzace majetkové újmy, kterou zaměstnanec zpravidla utrpí rozvázáním jeho jediného pracovního poměru z důvodu, který nespočívá na straně tohoto zaměstnance. Jestliže však tento zaměstnanec zároveň koná pro téhož zaměstnavatele práci na základě jiného pracovního poměru, nelze o újmě (v podobě ztráty zdroje pravidelného příjmu) uvažovat.