Příslib určité výše mzdy a pracovní smlouva s nižší mzdou - jde o podvod na budoucího zaměstnance?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zveřejněno: 5. říjen 2016
Vnučka je vyučena kuchař číšník. Ukončila učební obor s vyznamenáním v červnu 2016. Našla si práci 200 km od domova a bydlí u své matky. 5.7.2016 nastoupila jako kuchařka, servírka a prodavačka do Bistra. Při pohovoru o přijetí do pracovního poměru bylo ujednáno, že nastoupí na 3 dny na zaučení a bude uzavřena pracovní smlouva na hlavní pracovní poměr s platem 12.000 Kč.
15.7.2016 tj. po odpracování 7 dnů jsem zjistila, že vnučka pracuje bez pracovní smlouvy a tak jsem tlačila na ni, aby si to vyřídila. 18.7.2016 obdržela smlouvu o provedení práce s tarifem 60 Kč/hod. s platnosti také od 18.7.2016 do 31.7.2016. Zároveň obdržela dohodu o hmotné odpovědnosti k podepsání. Musí tuto dohodu podepsat, když ji takto majitel bistra obelhal? Má vnučka nárok na proplacení mzdy za těch prvních 7 dní, kdy pracovala bez pracovní smlouvy cca 56 hod.? Pokud nedojde k podpisu smlouvy a dohody, může vnučka peníze vymáhat soudní cestou? Je dle Zákoníku práce, že vnučka pracovala zkušebně zcela bez pracovní smlouvy jen na základě ústní dohody? Bylo by vhodné na tyto postupy upozornit místně příslušný orgán Inspekce práce? Po mém doporučení smlouvu ani dohodu zatím nepodepsala a proto se obracím na vás o radu. Děkuji za brzké vyřízení a přeji pěkný den. Ludmila
ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být uzavřena dle zákoníku práce písemně, avšak v případě, že tomu tak nebylo a zaměstnavatel a zaměstnanec začali na základě takto uzavřené ústní smlouvy jednat, pak se i na ústně uzavřenou pracovní smlouvu hledí jako na platnou a plynou z ní práva a povinnosti pro obě strany. Z toho vyplývá, že vaše vnučka má samozřejmě nárok na proplacení i těch prvních dní, kdy se jakoby zaučovala, neboť zákoník práce žádné zaučení ve smyslu, že by zaměstnanec pracoval a teprve poté s ním byla uzavřena pracovní smlouva, nezná. Pokud by zaměstnavatel nechtěl tuto mzdu zaplatit, může zaměstnanec podat k soudu žalobu na plnění. Inspektorát práce je také možné kontaktovat a dát podnět k šetření u daného zaměstnavatele, neboť toto jeho jednání je porušením pracovněprávních předpisů.