Proplacení dovolené po ukončení pracovního poměru (výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zveřejněno: 7. říjen 2016
Prosím o výklad k čerpání dovolené na zotavenou po ukončení pracovní neschopnosti. Pracovní poměr trvá od 1. 9. 2010. 05/2015 obdržel zaměstnanec výpověď pro nadbytečnost - zrušení jeho pracovního místa od 1. 9. 2015. Sjednaná tříměsíční výpovědní doba počala běžet od 1. 6. 2015. Na červnové výplatnici 2015 se píše o nevyčerpaných 18 dnech dovolené (z nároku 20 dnů za kalendářní rok 2015).
Od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 je zaměstnanec v PN. Koncem května 2016 oznámil písemně zaměstnavateli, že bude končit PN 30. 6. 2016 a nastoupí 1. 7. 2016.
Zaměstnavatel vzal zprávu na vědomí, na žádost zaměstnance o vyjádření, jak bude pokračovat jeho pracovní poměr od 1. 7. 2016, však odvětil, že to bude řešit až 1. 7. 2016. DOTAZ:
1) Na kolik dnů dovolené (po pokrácení za nemoc od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015) za rok 2015 vzniká zaměstnanci nárok k čerpání po uschopnění?
2) Pokud zaměstnavatel nevyzve do 30. 6. 2016 resp. neuloží zaměstnanci čerpání dovolené po ukončení PN, může zaměstnanec uplatnit od 1. 7. 2016 po svém nástupu do práce § 218 odst. 3 Zpr nebo platí povinnost zaměstnavatele dle § 218 odst. 2 Zpr?
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Gabriela
ODPOVĚĎ:
Za rok 2015 Vám bude v důsledku dočasné pracovní neschopnosti krácena dovolená dle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění o 3/12, tj. 1 z 20 je 5 dní dovolené. Vzhledem k ustanovení § 223 odst. 3 ZP pak musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval k zaměstnavateli celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená ve výměře min. 2 týdny, tj. 10 dní. Zbývá Vám za rok 2015 tedy 8 dní dovolené.
Tuto dovolenou je vám zaměstnavatel povinen nařídit, a to dle zákona do 30.6. následujícího kalendářního roku. V daném případě však může být sporné, zda tuto povinnost zaměstnavatel opravdu má, neboť zaměstnanec je až do tohoto data v pracovní neschopnosti. Pokud však zaměstnanec písemně zaměstnavateli oznámil, že dne 1.7. do zaměstnání nastoupí, domnívám se, že zaměstnavatel mohl tuto svou povinnost splnit i třeba písemně, ale výklad zákona není v tomto případě zcela jednoznačný. Jinak platí, že v případě, že zaměstnavatel nemůže určit čerpání dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance, pak má povinnost dovolenou určit po skončení těchto překážek v práci.
Ve vašem případě bych však po 1.7. své právo určit si dovolenou dle § 218 odst. 3 ZP uplatnila, pokud by tak hned po Vašem nástupu do zaměstnání neučinil zaměstnavatel.
V daném případě je však určení dovolené pro Vás nevýhodné. Jelikož jste dostala výpověď pro nadbytečnost, pak vaše pracovní pozice byla zrušena a zaměstnavatel Vám tedy z logiky věci nemůže přidělovat práci dle vaší pracovní smlouvy, neboť ji už pro Vás nemá. Vy nemáte povinnost vykonávat jinou práci, než je sjednáno ve vaší pracovní smlouvě. Zaměstnavatel má tedy povinnost konstatovat překážky v práci na své straně dle § 208 ZP a vyplácet Vám náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a zbývající dovolenou Vám při jejím neurčení proplatit.