Může zaměstnanec zvolit proplacení přesčasů místo náhradního volna?

Nově - věci které nechápu: "Týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Pracovní doba je (nově) rozvržena nerovnoměrně, způsobem předvídaným ustanovením § 85 Zákoníku práce (pružné rozvržení pracovní doby). Délka směny nemůže přesáhnout 12 hodin. Další podrobnosti, zejména délku vyrovnávacího období (co je to???) v němž musí být naplněna průměrná týdenní pracovní doba. Úseky základní pracovní doby v nichž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a úseky základní pracovní doby, v nichž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby, jsou stanoveny písemnými pokyny zaměstnavatele, který je součástí informací o bližším označení druhu práce a místa výkonu práce podle čl. III tohoto dodatku. V čl. III je odkaz na náplň práce, kde mám uvedeny pozice, místo a pracovní doba - jednosměnná. Dále už jenom podrobnosti k mé pozici co obnáší atd. Ale nic víc o pracovní době. Dále cituji: "Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že může po zaměstnanci požadovat práci přesčas v rozsahu nad 8 hodin v jednotlivých týdnech a NAD 150 hodin v kalendářním roce, nejvýše však v rozsahu který nepřekročí v průměru 8 hodin týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v tomto vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno." Dá se to přeložit do normální mluvy? Kolik z těchto přesčasových hodin bude proplaceno? Co když budu chtít proplatit všechny přesčasové hodiny co oddělám a ne náhradní volno. Chápu to, že do teď jsem mohl vykonat max. 150 ročně (placených) a od teď nad 150 hodin a když dostanu náhradní volno, tak se mi přesčasové hodiny anulují? Co přesčasové hodiny vykonané na zahraničních služebních cestách? Jsem schopen ze služební cesty přijet třeba i se 70 hodinami přesčasu, za které je mi automaticky nabídnuto náhradní volno. Na můj dotaz, že by se mi spíš hodily peníze mi bylo stroze odpovězeno, že to nejde. Další dotaz: zaměstnavatel u nás již delší dobu provozuje kamerový systém se záznamem. Všichni jsme podepsali papír, že na firmě je provozován kamerový systém z důvodu ochrany majetku. Nelíbí se nám, že náš přímý nadřízený má do systému neomezený přístup a neustále kontroluje výrobní proces, kdo jak dlouho kde stojí, co dělá, s kým se kdo baví atd a to i zpětně 1,2,3,4 dny. Chtěl bych po zaměstnavateli omezení přístupu pro vedoucí zaměstnance. Ať si sledují aktuální dění, ale ne co bylo před hodinou nebo pěti. Nejsme flákači, vždy stíháme, ale taky se rádi bavíme. Neukládá zákon nějaký přesný postup, kdy se do systému může nahlížet a nemusí se náhodou tento přístup evidovat? Podotýkám, že nejsme bankovní instituce, jsme obyčejná výrobní hala. U firmy jsem skoro 12 let a rok od roku je to horší. Nevím, co vymýšlí, ale je to stále samá změna. Makejte víc, s méně lidmi a na peníze si nestěžujte, buďte rádi, že máte práci. Ale vše má své meze. Předem děkuji za Vaši odpověď za celý náš tým, který odmítá nový dodatek. Jindřich

ODPOVĚĎ:
Pokud máte v pracovní smlouvě ujednání, že pracujete rovnoměrně s pracovní dobou přesně uvedenou, můžete změnu na pružnou pracovní dobu odmítnout. Pokud máte v pracovní smlouvě jen týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně a nic bližšího o pracovní době, pak odmítnout nemůžete a tato změna je právem zaměstnavatele. Vyrovnávacím obdobím pro účely pružné pracovní doby je období, které zaměstnavatel určí, tj. např. týden, nebo dva týdny, kdy v musíte za toto období odpracovat takový počet hodin, aby Vám to dalo 40 hodin týdně v průměru.
Pokud se jedná o práci přesčas nařízenou, lze nařídit max. 150 hodin v kalendářním roce a 8 hodin týdně. Pokud se jedná o práci dohodnutou, což bude Váš případ, pak je možné pracovat až 8 hodin týdně v průměru v rámci 26-ti týdnů. Za odpracované hodiny přesčas musí být poskytnuta mzdy nebo náhradní volno. Zákon je koncipován tak, že zaměstnanci přísluší mzda a příplatek za práci přesčas, pokud se se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna. S poskytnutím volna namísto mzdy musí zaměstnanec souhlasit.
Kamery na pracovišti mohou být zřízeny. Jejich zpětné prohlížení, resp. i přímý monitoring musí být ze strany vedoucích či zaměstnavatele odůvodněn. Není tedy možné ani on-line neustále sledovat zaměstnance, co dělají a ani není možné prohlížet si zpětně záznamy bez nějakého zřejmého důvod. Ke kamerovým systémům na pracovišti se vyjadřoval úřad na ochranu osobních údajů ve svých stanoviscích.