Náhrada mzdy u neplatného ukončení pracovního poměru

Zákoník práce v ust. § 69 odst. 2 mluví o prvních 6 měsících, za které má náležet plná náhrada mzdy a o „dalším“ období, za které lze náhradu mzdy krátit.
Koncem ledna 2014 jsem utrpěl úraz ruky. Od půli června 2014 jsem v část. invalidním důchodu II. st. (důvod ruka). Byl jsem od cca půli roka 2014 až do října 2016 evidován na úřadu práce. Za podpůrčí dobu jsem bral podporu v nezaměstnanosti. Za celé výše uvedené období jsem byl ve stavu odpovídající pracovní neschopnosti s rukou, nicméně žádné nemocenské dávky jsem za toto období nepobíral ani nepobírám. Nejednalo se tedy o dočasnou pracovní neschopnost, za kterou by mně náležela nemocenská, nebo jakákoli jiná náhrada. I vyplacenou podporu v nezaměstnanosti jsem musel v návaznosti na rozsudek o neplatné výpovědi vrátit úřadu práce. Jinou práci než tu, co jsem vykonával (tj. hráč na hudební nástroj) jsem byl schopen a jsem chopen konat, ale za celé období mně úřad práce nic vhodného nenašel, absolvoval jsem i nějaké rekvalifikační kurzy. Můj dotaz: V jaké výši mi s odkazem na výše popsaný stav náleží náhrada mzdy z neplatného skončení pracovního poměru za prvních 6 měsíců a v jaké za další období? Je výše popsaná „neschopnost“ dočasnou pracovní neschopností, z důvodu které bych neměl vůbec nárok na náhradu mzdy? Předem velice děkuji za promptní odpověď (situace je urgentní, vzhledem k tomu, že nárok se začíná za pár dní promlčovat, proto potřebuji podat žalobu (ve správné výši) co nejdříve). Drahoš

ODPOVĚĎ:
Podle § 69 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Pokud tedy zaměstnavatel nepožádal o snížení náhrady mzdy a soud o tomto snížení v rozsudku nerozhodl, náhrada mzdy nebude krácena.
Pokud jde o dotaz, zda popsaná „neschopnost“ je dočasnou pracovní neschopností, za níž by náležela nemocenská, nikoli náhrada mzdy, odpověď je poměrně obtížná. Tuto situaci neupravuje žádné zákonné ustanovení, ani judikatura. Z Vašeho pohledu by bylo výhodnější uplatnit plný nárok na náhradu mzdy a situaci řešit až posléze, pokud by se zaměstnavatel bránil. Dá se však předpokládat, že soud by v této situaci rozhodl tak, že se jednalo o pracovní neschopnost, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, přičemž za první 3 dny tato náhrada nenáleží.