Reklamace mzdy zdravotní sestry

Jak je to tedy s výší přesčasu, které musím odchodit? V každém mzdovém lístku (výplatnici) jsem našla nedoplatek v příplatku za víkend, který se pohybuje v řádu od 13 do 500 Kč každý měsíc. Mohu žádat o přepočítání mzdy a za jakou dobu (kolik let) zpětně by mi případné nedoplatky mohly být vráceny. Polohování pacientů - polohujeme a zvedáme po 2 hodinách pacienty vážící až 150 kg. Vedení to nechce řešit, trvrdí, že pacient není břemeno a je nedostatek personálu - tj. že to musíme zvládnout (my - ženy). Děkuji, Radmila

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Přesčasové hodiny:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 93 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu;
- nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (jedná se tedy o maximální limit přesčasové práce, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit) ;
- nad limit maximální přesčasové práce (dle předchozí odrážky) může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem (do 150 hodin přesčasové práce ročně tedy může zaměstnavatel přesčasovou práci zaměstnanci nařídit, nad 150 hodin přesčasové práce ročně se musí se zaměstnancem vždy dohodnout; tato dohoda byla ve Vašem případě učiněna v pracovní smlouvě) ;
- celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích).

Zaměstnanec tak může ročně odpracovat maximálně 416 hodin přesčasové práce (z čehož 150 hodin přesčasové práce mu může být zaměstnavatelem nařízeno, se zbývající částí přesčasové práce musí zaměstnanec souhlasit).

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno (§ 93/5 zákoníku práce).

2/ Nedoplatky na příplatku za víkendovou práci:
Dle § 118/1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku). Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že „příplatkem za víkend“ máte na mysli právě příplatek dle § 118/1 zákoníku práce.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat mzdovou účtárnu Vašeho zaměstnavatele a nechat si zde zmínku o nedoplatcích vysvětlit. Vyjde-li tímto způsobem najevo, že zaměstnavatel Vám skutečně řádně nevyplácí příplatek za práci v sobotu a neděli, budete oprávněna se po zaměstnavateli domáhat jeho doplacení (a to případně i soudní cestou).
Doplacení příplatku se můžete domáhat za libovolně dlouhé období, právo na tento příplatek se však promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě (§ 629/1 občanského zákoníku). Pokud by tedy Váš zaměstnavatel v rámci soudního řízení vznesl tzv. námitku promlčení, přiřkl by Vám soud právo na příplatek pouze za dobu, která dosud není promlčena (tedy de facto tři roky zpětně).

3/ Břemena:
Dle § 28 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se ruční manipulací s břemenem rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. Váš zaměstnavatel se tedy mýlí, pokud tvrdí, že pacienta (při jeho polohování) nelze považovat za břemeno, neboť shora uvedené nařízení vlády s tím výslovně počítá (na polohování pacientů se tedy vztahují stejná pravidla a limity, jako na manipulaci s jakýmikoli jinými břemeny).

V tomto ohledu je podstatný § 29 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, dle něhož platí, že:
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg;
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.
 
Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem (§ 29/6 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců (§ 30/3 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Speciální pravidla pro hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny pak platí pro těhotné ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu (§ 29/8 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Konkrétně dle § 2/1 písm. c) bodů 2, 3 a 4 a dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 180/2015 Sb.jsou těhotným zaměstnankyním a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu zakázány práce vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce:
- spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,
- při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,
- vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg.

Pokud Váš zaměstnavatel nedodržuje shora vymezená pravidla, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu a udělit mu případně pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/