Dorovnání platu, mzdy na výši před pracovním úrazem - může to zaměstnanec chtít po zaměstnavateli?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
Jsem po pracovním úrazu kolene. Byl jsem doma 3 měsíce (12/2018-2/2019). Jsem zpět už v práci na stejné pozici, uschopněn ale ne zcela vyléčen. Meniskus do úplného zhojení trvá rok, někdy déle. Zvládám běžnou směnu, ale nic navíc. Přesčasy mi tvořily část mé průměrné mzdy.
Vznikl rozdíl asi 5.000 Kč s tím, že se dělaly nové průměry, ten mi byl vypočten ze základu, protože jsem byl na nemocenské, a já se ptám: je možno toto dorovnání požadovat po pojišťovně a jak bych měl postupovat? Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Dle § 271b/1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu.
Ve Vašem případě je tudíž rozhodné, zda jste zaznamenal ztrátu na svém průměrném výdělku oproti stavu, jaký tu byl před Vaším pracovním úrazem.
Závazná pravidla pro výpočet průměrného výdělku jsou zakotvena v § 351 a násl. zákoníku práce. V tomto ohledu je zapotřebí poukázat v první řadě na § 114/1 zákoníku práce, dle něhož přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Dle § 353 zákoníku práce se do výdělku (pro výpočet průměrného výdělku) započítává i mzda za práci přesčas.
Na tomto místě je dále vhodné poukázat na § 271m/1 zákoníku práce, dle něhož je při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
Pakliže ve Vašem případě představovala mzda za práci přesčas pravidelnou (a nezanedbatelnou) část Vašeho výdělku, přičemž nyní nejste z důvodu následků pracovního úrazu schopen této mzdy dosáhnout, vzniká Vám právo na náhradu této ztráty.
Bude samozřejmě zapotřebí, abyste byl schopen prokázat, že v poslední době (ideálně v posledním roce před vznikem pracovního úrazu) byla mzda za práci přesčas běžnou (pravidelnou) součástí Vašeho výdělku. Průměrná měsíční výše této mzdy za práci přesčas (například za poslední rok) by pak mohla představovat ztrátu, kterou jste po návratu do práce utrpěl.
V současné chvíli se můžete obrátit na svého zaměstnavatele s písemnou výzvou k poskytnutí náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to ve výši průměrné mzdy za práci přesčas, jakou jste pobíral v loňském roce. Váš zaměstnavatel by měl tento Váš požadavek přeposlat své pojišťovně, přičemž ta k němu zaujme stanovisko.
Nebude-li pojišťovna ochotna Vám ztrátu na mzdě za práci přesčas nahradit (což předpokládám) a ztotožní-li se Váš zaměstnavatel s názorem pojišťovny, nezbude Vám, než se svého nároku domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Pracovní úraz a dorovnání platu, mzdy na výši s příplatky za práci přesčas, přesčasy