Nepravidelné rozvržení pracovní doby a povinnost napracovat státní svátek
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Pracuji v sociálních službách s jednosměnným pracovním režimem a 40 hodinovým pracovním týdnem s nepravidelně rozvrženou pracovní dobou. Pobírám stálý měsíční plat. Zaměstnavatel tvrdí, že v období 26 týdnů po sobě jdoucích (1/17-6/17) jsem byl povinen odpracovat 1040 hod. (26 x 40), bez ohledu na to, že za 04/17 a 05/17 byly celkem 4 svátky, připadající na všední pracovní dny.
Fyzicky jsem odpracoval 1020 hodin, včetně svátků: 14.4. – 6 hod. , 17.4 - 6 hod. , 1.5–volno, 8.5– 11 hod. Dle mého jsem měl fyzicky odpracovat 1008 hod. (1040-32), takže jsem odpracoval 12 hodin navíc. Zaměstnavatel tvrdí opak a v podstatě mu ještě dlužím 20 hod. (1020-1040). Zdá se mi to krajně nespravedlivé, že ostatní pracovníci v jednosměnném provozu s pravidelně rozvrženou pracovní dobou (včetně administrativních pracovníků) mají povinnost za toto období fyzicky odpracovat pouze 1008 hod. a u ostatních je za odpracovaný svátek vyplácen pouze příplatek za svátek ve výši průměrného platu. Měsíční plat zůstává stejný. V případě volna ve svátek nastává povinnost odpracovat 8 hod v jiný den! Prosím o konkrétní odpověď na tento dotaz ohledně odpracovaných hodin. Tomáš
ODPOVĚĎ:
U zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období bez ohledu na to, na které dny připadnou svátky. V případě, že svátek připadne na den, který je pro zaměstnance podle rozvržení pracovní doby jeho pracovním dnem, mohou nastat dvě situace:
1. Zaměstnanci z důvodu svátku směna odpadla
Tato situace nastane v případě, kdy zaměstnanec má sice na den svátku podle rozvrhu směn rozvrženou směnu, ale v důsledku omezeného režimu práce nepracuje. Doba, kdy zaměstnanec v důsledku svátku nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu. Tyto zaměstnanci tak nejsou povinni směnu, jež jim v důsledku svátku odpadla, napracovat v pozdějším období.
Řešení, kdy zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci směnu na svátek, a zaměstnanec v důsledku svátku v tento den nepracuje a odpadlou směnu musí napracovat v pozdějším období, je v rozporu se zákoníkem práce.
Zaměstnanci ve mzdové sféře, kterému z důvodu svátku odpadla směna, přísluší podle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Zaměstnanci v platové sféře, kterému z důvodu svátku odpadla směna, se podle ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce plat nekrátí.
2. Zaměstnanec v den svátku pracuje
Zaměstnanci ve mzdové sféře, který ve svátek pracoval, za dobu práce ve svátek náleží podle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci v platové sféře, který ve svátek pracoval, náleží podle ustanovení § 135 zákoníku práce náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Místo náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek.
Pokud svátek připadl na den, který podle rozvržení pracovní doby není pro zaměstnance pracovním dnem, pak nemá svátek vliv na jeho pracovní dobu ani na výši jeho mzdy či platu.
Konkrétní výpočet hodin, které měly být odpracovány, bude záviset na rozvržení směn.