Nepřetržitý odpočinek v týdnu a 7 dnů práce v kuse z "extravýjimečných důvodů" na straně zaměstnavatele
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Lze v opakujícím se pracovním režimu 6 dnů v práci, 3 dny volno (10,5 hodiny směna včetně přestávky) plánovat ve výjimečných provozních situacích extravýjimečná sedmá směna s následným navýšením volna v následujícím týdnu? Pokud ano, pak za jakých podmínek?
Neměl by zaměstnavatel řešit situaci jinak? Např. výpomocí pomocí brigádníků na základě dohod o provedení práce a nepřetěžováním současných zaměstnanců? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Nepřetržitý odpočinek v týdnu upravuje § 92 zákoníku práce. Výklad tohoto ustanovení však není jednoznačný. Existují dva výklady:
První je výklad liberálnější, kdy povinností zaměstnavatele je poskytnout odpočinek kdykoli v rámci každého týdne (například první týden ve čtvrtek a pátek a druhý týden v sobotu a neděli – zaměstnanec tak pracuje mezi odpočinkem sedm dní). Druhý výklad je konzervativnější. Požaduje, aby byla minimální doba odpočinku dodržena ve všech sedmidenních obdobích a aby zaměstnanec nikdy nepracoval bez odpočinku déle než pět nebo šest dnů v řadě (tedy pokud byl v jednom týdnu poskytnut odpočinek ve čtvrtek a v pátek, nesmí být v následujícím týdnu poskytnut později než v tyto dny, protože by jinak vzniklo období sedmi dnů, kdy zaměstnanec neměl předepsaný nepřetržitý odpočinek v týdnu).
Výkladem se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie a ten se přiklonil k výkladu liberálnějšímu. Podle jeho výkladu je zaměstnanci možno poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu kdykoli během každého sedmidenního období. V krajním případě, kdy je v prvním týdnu odpočinek poskytnut na jeho počátku a v následujícím týdnu na samém konci, může zaměstnanec pracovat i celých dvanáct dní v řadě.
Štítky: