Výpověď pro neomluvenou absenci
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Výpověď, ukončení pracovního poměru
- Zveřejněno: 13. srpen 2017
Chtěla bych Vás požádat, pokud možno, o co nejrychlejší odpověď na můj dotaz.
- Zda z odvolání v příloze je napsané z právního hlediska dobře?
- Lze odvolání po lhůtě podání ještě nějak doplňovat? Prosím o konkrétní informaci čím mohu doplnit a čím ne.
- Ještě jsem se chtěla zeptat na názor, kolik dní neomluvené absence je možno počítat, když 14.4.2016 jsem do práce nastoupila, byla jsem v práci 3h a poté jsem předala vedoucímu dokument, kde jsem ho upozornila, že odcházím ze zaměstnání z důvodu, že mi nepřidělil práci a že se dostavím zpět k výkonu zaměstnání ve chvíli, kdy bude mít pro mě práci připravenou. Tento dokument vedoucí za přítomnosti další svědkyně přijal s tím, že u soudu potvrdil, že věděl, že je tam napsáno, že odcházím z důvodu nepřidělení práce a nijak na tento dokument nerozporoval. Jediné co podotkl, že bych neměla první den odcházet z práce. Po odchodu ze zaměstnání jsem odešla s dcerou k lékaři (o této skutečnosti jsem vedoucího informovala v průběhu mé přítomnosti na pracovišti - soud ale o tom, že jsem ho informovala, neuvěřil). Každopádně hned druhý den ráno - 15.4.2016 jsem na podatelnu žalovaného doručila potvrzení o lékařském vyšetření dcery za přítomnosti matky ze dne 14.4.2016. 15.4.2016 žalovaný napsal žalobkyni email tohoto znění:
Vážená paní Xxx,
Jak píšete ve vaší zprávě, dne 14.4.2016 jste se dostavila v čase 7:00 hodin do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené (po cca 7 letech). Byla jste odeslána na vstupní prohlídku k smluvnímu závodnímu lékaři, poté jsme se v 8:20 hodin spolu setkali společně s Vaším přímým nadřízeným panem Pavlem Hozou, kde jsme si vyjasnili Vaše další působení v naší společnosti a odešla jste v doprovodu pan Hozy kolem deváté hodiny do připravené kanceláře s veškerým potřebným vybavením pro výkon práce dle Vaší stávající pracovní smlouvy ze dne 29.3.2007. V příloze přikládám fotografie dle Vašeho vyjádření prázdné kanceláře. Bohužel v době, kdy se za Vámi vrátil pan Hoza v čase 10:05 hodin s dalšími úkoly v rozsahu 40 hodin týdenní pracovní doby uvedené ve Vaší pracovní smlouvě, které byly potřeba dále zpracovat, jste již nebyla ve Vaší kanceláři a nebyla jste k zastižení v místě výkonu práce. Žádná překážka pro výkon práce na straně zaměstnavatele dle Vaší pracovní smlouvy nevznikla a neexistuje. Tudíž je Vaše nepřítomnost na pracovišti z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele zcela neopodstatněna a nebudu Vás „vyzývat k dostavení k výkonu zaměstnání“, jak uvádíte ve svém dopise z 14.4.2016.
Tento email zaměstnavatel doplnil fotografiemi, které byly pořízeny dne 15.4.2016 v 10:00 dopoledne. Do zaměstnání jsem se na základě tohoto emailu nedostavila, protože jsem ho pochopila, že v zaměstnání nedošlo k žádné změně a jako výzvu k přidělování práce jsem ji nepochopila. 20.4.2016 mi bylo odesláno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvené absence. Počítá se za neomluvenou absenci dny 14 a 15 a 20? Které dny lze považovat skutečně za neomluvenou absenci? Děkuji mockrát za Váš názor. Helena
ODPOVĚĎ:
Doprovod rodiče dítěte k lékaři je překážkou v práci, kterou upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v příloze, bod 8 písm. a). Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vše řádně doloženo, neměla by dle mého názoru Vaše nepřítomnost dne 14.4. být považována za neomluvenou absenci.
Co se týče odvolání, bez znalosti textu rozhodnutí, proti němuž směřuje, a celého případu, nelze řádně posoudit možnosti další argumentace.
Připomínám však, že ani předchozí soudní rozhodnutí, ani komentáře k zákonům nejsou v České republice závazným pramenem práva, a že soud nemusí rozhodovat stejně. Pokud uzná, že v daném případě je důvod pro odlišné rozhodnutí, může tak učinit, aniž by to způsobovalo nezákonnost daného rozhodnutí.