Rodinné právo

Z důsledku covidové situace jsem přišla o zaměstnání a několik měsíců jsem pobírala Pracovní podporu v nezaměstnanosti. Následně jsem si zažádala u Státní sociální podpory o Příspěvek na bydlení. Po posouzení úřednicí mi bylo sděleno, že mi nárok na Příspěvek na bydlení nenáleží. Důvodem je má změna rodinného stavu - vdaná.

S manželem chceme požádat o rozvod. On je Němec, já Češka s českým občanstvím a trvalým pobytem v Čechách. Oddat jsme se nechali v Čechách, žijeme v Německu v jednom bytě. Nemáme děti ani společný majetek. Můžeme podat žádost o rozvod v Čechách?

Můj přítel je rozvedený a platí na 14-ti letého syna alimenty 3.000 Kč. Mimo jiné kupuje oblečení, boty, platí kroužek (cyklistika). Jeho bývalá manželka, bydlí se synem u svého přítele. Ta se rozhodla, že půjde vydělávat do Rakouska - sama. 4 měsíce v Rakousku, 2 měsíce doma, po dobu tří let. Syn měl po dobu nepřítomnosti matky zůstat u otce, ale nepohodli se ohledně trvalého bydliště, tak ex vyhrožovala, že navýší alimenty a zpětně.

S manželem máme letos (2021) postavený a zkolaudovaný dům. Dům je postaven na jeho pozemku, co dostal od rodičů ještě před svatbou. Hypotéku máme společnou. Banka má nyní zástavní právo (on je uveden jako zastávce a dlužník, já jako dlužník). Dům jsme začali stavět taky po svatbě. Teď jsme dům zkolaudovali a v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník jen manžel.

Mám v plánu požádat soud, aby matka doložila skutečný měsíční přehled výdajů na dvě nezletilé děti, která ji byly svěřeny do péče. Dle mého názoru platím na své děti neúměrně vysoké výživné, které neodpovídá jejich měsíčním potřebám. V minulosti jsem se soudně třikrát pokoušel výživné bezúspěšně snížit s odůvodněním, že návrh otce na snížení výživného není důvodný.

Můj manžel v roce 2005 (tj. 5 let po naší svatbě) zřídil provozovnu - obchod se sportovními potřebami na své IČO vydané v roce 1993. Dotazy:
1. Patří majetek této provozovny, tj. podnikatelský účet, zásoby zboží, vybavení prodejny a osobní a dodávkové vozidlo do SJM po dobu manželství?
2. V případě rozvodu, na co má manželka a jí svěřené děti z tohoto majetku nárok?   Děkuji předem, s pozdravem Milada.

Žiji s přítelem, který má s bývalou partnerkou dvě děti. Měsíčně na ně přispívá 5.000 Kč na obě dvě děti. Nejdříve s námi komunikovala normálně, brala telefony, odepisovala ale teď bohužel ani jedno nedělá. Soud proběhl, vyšel nějaký určitý rozsudek, který díky tomu, že se přestěhoval do jiného města nemůže plně dodržovat.

Dcera v srpnu 2021 podepsala ukončení studia na střední škole. Od září je na pracáku. V říjnu jí byl uznán invalidní důchod 2. stupně. Od září 2022 by chtěla nastoupit na jinou střední školu. Je jí 19 let a má Aspergerův syndrom. Otec nyní žádá soudně o ukončení placení výživného z důvodu ukončení studia a z důvodu, že prý neví, zda dcera hledá práci.

Mám dceru, které je 6 let, příští rok (2022) půjde do školy a já bych chtěla již nyní zažádat o zvýšení alimentů a chtěla jsem se zeptat, zda je vhodná doba podat návrh k soudu nyní a nebo počkat od příštího roku, kdy mají být upravené tabulky ohledně výše výživného, kdy se má i přihlížet k tomu, jak se druhý rodič o dítě zajímá a věnuje se mu?

Žiju s přítelem a máme spolu 3 letou dceru. On pracuje v Německu a já jsem stále s dcerou na mateřské dovolené. Tím, že pracuje v Německu pobíráme na dceru přídavky tzv. KINDERGELD. Přítel je teď pár měsíců i v insolvenci. Nejsme manželé. A teď k věci. Přítel má z minulého vztahu nezletilou dceru.