Náhrada nemajetkové újmy za vznik syndromu zavrženého rodiče po matce dítěte
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z rodinného práva
- Zveřejněno: 26. únor 2012
Chci se touto cestou dotázat, zdali je možné zažalovat matku mého syna, dnes již zletilého, která u něho způsobila tzv. syndrom zavrženého rodiče, v tomto případě otce, jehož důsledkem je synovo odmítání otce; kdy z plnohodnotného vztahu matka svou systematickou výchovou vytvořila u syna tuto deformaci (viz. lékařský posudek).
Toto poškození u mého syna bylo zjištěno kolem dvanáctého roku. Je možné matku dítěte žalovat za způsobenou újmu nějakou náhradu? Jak je to v tomto případě s ochranou osobnosti, jaká je promlčecí doba. Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, mimo jiné tedy i soukromí a svého rodinného života. Při zásahu do těchto tzv. osobnostních práv má fyzická osoba dle § 13/1 Občanského zákoníku právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění (přičemž tato satisfakce může mít i podobu náhrady nemajetkové újmy v penězích).
Teoreticky by tedy bylo možné, abyste podal na matku svého syna žalobu na ochranu osobnosti a domáhal se například písemné omluvy a finanční satisfakce. V této souvislosti je však nutné vzít na zřetel několik podstatných okolností, které podání žaloby poměrně komplikují:
V první řadě se jedná o tzv. důkazní břemeno. Pokud budete v žalobě tvrdit, že psychický stav Vašeho syna je výsledkem výchovy jeho matky, budete povinen své tvrzení rovněž hodnověrným způsobem prokázat. V úvahu přicházejí samozřejmě svědecké výpovědi těch, kdo mají o poměrech Vašeho syna povědomí, nelze však předjímat, zda budou tyto důkazy soudu postačovat.
V rámci soudního řízení bude rovněž nutné prokázat vznik tzv. příčinné souvislosti mezi výchovným působením matky Vašeho syna a jeho současným psychickým stavem; bude tedy nutné přesvědčit soud o tom, že výchova je hlavní příčinou vzniku tzv. syndromu zavrženého rodiče u Vašeho syna. V této souvislosti by bylo s největší pravděpodobností nutné nechat vypracovat rovněž znalecký posudek z oboru psychologie.
Poslední a patrně nejdůležitější skutečností je promlčení. Přestože se nejedná o zcela vyjasněnou právní otázku, kloní se v současné době rozhodovací praxe soudů spíše k názoru, že práva na ochranu osobnosti jsou promlčitelná a to ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku). Dle tohoto ustanovení běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Byl-li syndrom zavrženého rodiče u Vašeho syna shledán už ve 12 letech, došlo s největší pravděpodobností již k uplynutí promlčecí doby.
Pro případné podání žaloby na ochranu osobnosti Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který se na tuto oblast specializuje.
Teoreticky by tedy bylo možné, abyste podal na matku svého syna žalobu na ochranu osobnosti a domáhal se například písemné omluvy a finanční satisfakce. V této souvislosti je však nutné vzít na zřetel několik podstatných okolností, které podání žaloby poměrně komplikují:
V první řadě se jedná o tzv. důkazní břemeno. Pokud budete v žalobě tvrdit, že psychický stav Vašeho syna je výsledkem výchovy jeho matky, budete povinen své tvrzení rovněž hodnověrným způsobem prokázat. V úvahu přicházejí samozřejmě svědecké výpovědi těch, kdo mají o poměrech Vašeho syna povědomí, nelze však předjímat, zda budou tyto důkazy soudu postačovat.
V rámci soudního řízení bude rovněž nutné prokázat vznik tzv. příčinné souvislosti mezi výchovným působením matky Vašeho syna a jeho současným psychickým stavem; bude tedy nutné přesvědčit soud o tom, že výchova je hlavní příčinou vzniku tzv. syndromu zavrženého rodiče u Vašeho syna. V této souvislosti by bylo s největší pravděpodobností nutné nechat vypracovat rovněž znalecký posudek z oboru psychologie.
Poslední a patrně nejdůležitější skutečností je promlčení. Přestože se nejedná o zcela vyjasněnou právní otázku, kloní se v současné době rozhodovací praxe soudů spíše k názoru, že práva na ochranu osobnosti jsou promlčitelná a to ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku). Dle tohoto ustanovení běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Byl-li syndrom zavrženého rodiče u Vašeho syna shledán už ve 12 letech, došlo s největší pravděpodobností již k uplynutí promlčecí doby.
Pro případné podání žaloby na ochranu osobnosti Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který se na tuto oblast specializuje.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.