Stížnost na postup OSPOD u krajského úřadu a dozor zástupce kraje nebo MPSV

Budu řešit po řádném postupu již stížnost na OSPOD na krajském úřadu, momentálně nemám dovolání a otec zneužívá své postavení, které jsem mu poskytla na základě dohody rodičů, ačkoli bychom měli mít stejná práva k dítěti, otec tato práva porušuje a diktuje podmínky, které poškozují našeho syna, rozhodnutí soudu ani jiné právně závazné rozhodnutí zatím nemáme. Jak mohu věc dál řešit? Soud na podkladě informací OSPOD opakovaně zamítl předběžné opatření, škola potvrzuje zdravotní újmu mého syna.
1) Otec pečuje o syna během pracovních dní, je doma a čerpá příspěvek na péči aj. , matka pracuje, pečuje o postiženého syna přes víkend, předávání syna bylo obvykle odpoledne po práci matky, vyzvednutím syna u otce.
1a - Otec změnil místo předávání z domácího prostředí na místo předání "na ulici" před školou, což není vzhledem k postižení syna žádoucí, otec tak učinil poté, kdy matka byla svědkem nevhodného jednání otce vůči synovi v domácím prostředí těsně před předáním.
1b - Otec nevyzvedl syna ze školy, aby měl volno a donutil matku změnit zaběhnutý systém předávání. Postižený syn musel čekat zhruba 10 min. na náhradní vyzvednutí, tuto dobu paní učitelka popsala jako stresovou pro našeho syna.
2) Matka poskytla z příspěvku nadací a finančních darů otci zakoupené speciální vybavení pro syna - speciální zádržný systém do auta, tablet s možností vzdělávání a hlasového výstupu, když syn nemluví, tiskárnu k tisku obrázkové náhradní komunikace aj. vybavení, které otec využíval pro syna, dokud se řádně snažil pečovat, v roce 2015 se otec zhroutil a péče není řádná.
2a - Mohu se domoci také nápravy v péči, pokud není řádná - na můj podnět bylo ohlášeno správní řízení dle § 6 a § 13 zákona na ochranu práv dítěte - (dle zák. 359/1999 Sb - § 6a) - bod 3. , neboť otec nevykonává řádně péči o syna a zneužívá práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Žádám o uplatnění § 13 - 1 a) +b) s cílem okamžité nápravy.), OSPOD nakonec řízení neotevřel pro údajné důvody protistrany, důvody mi nebyly jasně vysvětleny a prý není možné otevřít správní řízení na návrh účastníka - můžete mi k tomu také poskytnout informaci, zda návrh musí podat někdo jiný? Již jsem žádala školu, kde proběhl jasný incident a otec mi zabránil vyzvednout syna ze školy. Mohu špatnou či nedostačující péči řešit formou přestupku mezi osobami blízkými?
2b - Otec přestal využívat speciální zařízení pro syna a odmítá mi toto vrátit, popřípadě mi neposkytuje možnost, aby syn využíval mnou zajištěné speciální pomůcky během pobytu u mne, žádala jsem otce o vrácení nepoužívaných či rozbitých pomůcek, což otec odmítl, mám smlouvu o daru k jednotlivým pomůckám, otci jsem dary předala na osobní ústní dohodě, že mi věci po skončení užívání vrátí, což nemám nijak podloženo. Otec přestal používat zádržný systém do auta, což mohu prokázat, zatím ho nevrátil, lze řešit formou přestupku? Otec mi nedává pro syna k dispozici tablet, tvrdí, že je rozbitý, ale ani rozbitý mi ho nechce předat k zajištění opravy, či ke kontrole stavu. Otec po svém zhroucení přestal pro syna řešit speciální pomůcky v náhradní komunikaci, chtěla bych tedy vrátit zařízení poskytnuté pro tyto účely.
3) Ačkoli nemáme žádné rozhodnutí soudu a měly bychom mít oba stejná práva a povinnosti k synovi, otec má práva k synovi výrazným způsobem omezuje, diktuje podmínky předání, rozdělení péče - ubírá na mém podílu péče a neposkytuje mi možnost se synem navštívit lékaře, či odborníka v týdnu - lze toto řešit v rámci přestupků?
4) Hledám možnost, jak konečně věc řešit... a otce "srovnat", aby měl snahu spolupracovat, před OSPODEM běžně otec prohlašuje, že mne jako rodiče neuznává, mohu toto samostatně řešit jako přestupek, pokud mám nahrávku z jednání OSPOD? Prosím o informaci k případové konferenci uspořádané OSPODem.  
Jak lze využít výsledků případové konference prakticky pro mne, abych dosáhla zrovnoprávnění vztahu rodičů - jsou vymahatelné? Jestliže dosud je vztah rodičů k dítěti neupraven soudem, rodiče mají dohodu bez právního základu, která není vymahatelná a otec ji porušuje - nastavuje podmínky péče a předávání syna matce dle vlastních potřeb, momentálně 1x za čtrnáct dní (od pátku odpoledne do pondělí ráno), nedává matce možnost jít se synem k lékaři či jinému odborníkovi (syn je postižený), otec neposkytuje informace o lékařích a od lékařů, sám řeší léky (psychiatrické léky pro syna s autistickým postižením a kombinovanými vadami). Snažím se získat syna do vlastní péče, předběžná opatření soud opakovaně zamítl z důvodu zamítavé pozice OSPOD, který podporuje otce v jeho nárocích, což mohu dokázat a budu dávat stížnost po řádném postupu již na krajský úřad. Mohu si vyžádat přítomnost zástupce z kraje, či MPSV? - Jaký význam by měla účast MPSV? Budu žádat o nahrávku konference na zařízení OSPOD, Mohu si ho vynutit? Děkuji. Světlana

ODPOVĚĎ:
Ve Vaší situaci se jeví jako nejvhodnější iniciovat zahájení řízení u soudu o soudní úpravě péče o dítě, kdy soud autoritativně stanoví podmínky péče o dítě (včetně doby a místa předání dítěte apod.).

Dle občanského zákoníku totiž platí:
§ 888: Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
§ 889: Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
§ 890: Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
§ 891: (1) Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem.
(2) Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.

V konečném důsledku toto maření styku s dítětem ze strany otce, nepředávání informací o dítěti apod. může vést až k omezení práva s dítětem se stýkat – vykonávat rodičovskou zodpovědnost.

Co se týká speciálních pomůcek, je zde možnost domáhat se po otci jejich vydání, a to soudní cestou. Dále je zde možnost řešit jeho přístup k této záležitosti přes OSPOD, nicméně ve Vašem případě se zdá, že tento způsob řešení neplní svůj účel. Pokud máte za to, že OSPOD nepostupuje v souladu se zákonem, je zde mj. možnost nechat prošetřit jeho postup ze strany veřejného ochránce práv (více informací získáte zde: www.ochrance.cz).

V případě přestupku teoreticky přichází v úvahu přestupek proti občanskému soužití (zejména schválnosti, kdy za schválnost se považuje jednání hrubě zasahující do pokojného stavu života jiné osoby, narušující tak současně občanské soužití, apod, ), kterého se dopustí fyzická osoba tím, že
a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,
b) jinému ublíží na zdraví, nebo
c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že
1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví,
2. jiného nepravdivě obviní z přestupku,
3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
Zde se postačí obrátit na policii ČR.

Dále v případě nahrávky jednání před OSPOD: takové jednání, pokud je vedeno dle zákona, je považováno za správní řízení, přičemž platí: Správní řád výslovně neupravuje, zda je účastník oprávněn pořizovat si záznam z ústního jednání. Proto lze postupovat podle zásady legální licence - co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Účastník má tedy právo si pořizovat pro vlastní potřeby zvukové a obrazové záznamy během ústního jednání ve správním řízení. Správní řád výslovně právo nahrávat si jednání nezakotvuje, nelze však z  této skutečnosti dovozovat, že je toto právo zakázáno. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, který ve svém rozhodnutí (ze dne 31. 3. 2010 č. j. 5 As 37/2009-94).

Výstupem případových konferencí je tzv. individuální plán péče, který ovšem nemá vynutitelnou podobu, je spíše jakýmsi „informativním“ dokumentem, který obsahuje posouzení případu a návrh možných řešení (podrobnější informace jsou dostupné v metodice vydané ministerstvem – zde: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13087/manual.pdf).