Důvody pro svěření dítěte do péče matky při rozvodu manželství

Manžel u nás od listopadu 2017 nebydlí, bydlí se svou novou partnerkou ve studentském bytě, kde má pronajatý pokoj. Během cca. 6 měsíců se budu stěhovat asi o ulici dál, do domku, který jsem před 2,5 lety pořídila a který momentálně opravuji. S manželem moc dobře nevycházíme, což je daný tím, že mne velice zranil a já přestala k němu mít důvěru. Manžel chce čistě z psychologických důvodů společnou péčí (prý aby naše Viktorka nebyla na papíře "jen moje"), já chci výlučnou péči s širokým stykem pro otce, protože to odpovídá realitě. Moje důvody pro výlučnou péči jsou takové:
- o dítě se vůbec nesnažil a když jsem otěhotněla, dostal z toho depresi (nicméně, když se dcera narodila, byl náhle nejšťastnější člověk na světě a mne za vše vděčný. Je umělec a má emocionální výkyvy).
- o naší dceru se od jejího narození starám jen já a taky jí všechno platím a pořizuji výhradně já ze svých peněz (a to do dnes (28.02.2018) ). Máme totiž s manželem společné podnikání (kavárnu), tj. společné peníze, a pak děláme každý ještě svou jinou práci
- manžel si půjčuje dceru jen "na hraní", nic s ní nemusí řešit, nikdy jí nic nepořídil, neprodělal s ní žádnou nemoc, nechodí s ní k doktorům ani do kroužku, nic ji nikdy neuvařil, strávil s ní zatím všehovšudy jen 2 noci sám atd. Prostě o všechno se starám já a dcera je až na ty výjimky, kdy ji má manžel 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, se mnou. Manžel ji má průměrně 2-3x týdně po dobu 1-3 hodin, kdy já zrovna učím, a nebo když chce (to není moc často, nemá čas).
- dcera je tím pádem pochopitelně ne mě fixovaná a když je delší dobu beze mne, nese to špatně (pak mne třeba týden nepustí ani z očí).
S manželem chceme rozvod DOHODOU, tj. nesporný, a řešíme teď formu péče a co má být napsáno v té dohodě. A zde jsou moje dotazy:
1) Jaká šance vůbec je, že nám za daných okolností vůbec udělí společnou péčí? Jsou k tomu nějaké podmínky?
2) Pokud by manžel přistoupil na mou výlučnou peci s širokým stykem pro otce, co mu pak "hrozí"? Bojí se na příklad, že se odstěhuji (což na rozdíl od něj opravdu neplánuji. On naopak touží odjakživa po tom, žít na venkově), nebo že můžu jednoduše změnit a omezit jeho styk s dcerou. Ujišťuji ho, že bych to nikdy neudělala (už jenom kvůli dceři a taky proto, že budu potřebovat aby ji měl, když budu pracovat - učím jazyky), ale chápu, že to chce mít pojištěné i nějak právně.
3) Pokud bych přistoupila na společnou péčí (což se mne opravdu moc nechce), s tím, že se v naší dohodě stanoví částka, kterou mne bude platit na dceru a po zbytek mé mateřské ještě i nějaké výživné na mě (nebo? ), jak (snadno) tu společnou péčí pak mohu změnit na výlučnou péči, pokud by naše dohoda nefungovala (třeba pokud by mne manžel neplatil nebo pokud bychom se začali hádat kolem dcery)?
4) Hraje nějakou roli, kdo podá žádost o rozvod, tj. jestli manžel sám nebo my společné, třeba v případě že bychom chtěli společnou péčí? Manžel totiž chce abychom to už rychle rychle podali a spolu, a já se cítím pod tlakem, že musím přistoupit na společnou péčí, přitom to vůbec neodpovídá okolnostem ve kterých naše dcera vyrůstá.
Děkuji moc za informace. Žaneta

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud uvažujete o tom, že dcera bude ve Vaší společné (nikoliv střídavé) péči, základní podmínkou pro společnou péči je souhlas obou rodičů Dle § 907 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. “ Žádné jiné ustanovení, které by blíže definovalo podmínky pro společnou péči a její fungování, ale v občanském zákoníku ani v jiném právním předpise nejsou definovány. Přestože zákonná definice společné péče chybí, lze konstatovat, že společná péče rodičů znamená, že oba rodiče budou nadále vykonávat péči a výchovu dítěte společně bez nutnosti soudní úpravy poměrů, neboť se na všech otázkách, včetně vyživovací povinnosti vzájemně dohodnou. V případě rozvodu manželství, kdy je úprava poměrů k nezletilým dětem jednou z podmínek rozvodu, soud schválí dohodu rodičů o společné péči.
2. Pokud bude dcera svěřena do Vaší výlučné péče a Vy byste se přece jen rozhodla v budoucnu odstěhovat, nemůže Vám dceřin otec ve stěhování bránit. Jestliže se otec do budoucna obává omezení styku s dcerou, může požádat soud, aby styk s dcerou byl určen rozhodnutím soudu. Vy byste pak byla povinna otci ve stanovenou dobu styk s dcerou umožnit. Jakákoliv další úprava (změna) styku by pak opět měla proběhnout soudní cestou.
3. Jestliže soud rozhodne (schválí dohodu) o společné péči, ale Vám toto uspořádání nebude vyhovovat, budete se muset v budoucnu opět obrátit na soud. Soud pak bude zkoumat, zda a jak se změnila situace od posledního rozhodnutí, zda je společná péče stále v zájmu dcery a proč jste s ní přestala souhlasit. Nelze tedy jednoznačně říci, zda by soud Vaší žádosti o změnu společné péče na střídavou vyhověl či nikoliv.
4. V případě nesporného rozvodu není důležité, kdo podá návrh na rozvod jako první. Podstatné je to, zda se druhý manžel k návrhu připojí. V případě nesporného rozvodu je ale zapotřebí, aby soud nejprve schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství. Nikdo nemá právo Vás k uzavření takovéto dohody nutit, pokud s ní nesouhlasíte, nemusíte na ni přistoupit. Jestliže se ale nedohodnete na úpravě poměrů k dceři, nebude se jednat o nesporný rozvod, nýbrž o rozvod sporný.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Nesporný rozvod manželství - je důležité kdo z manželů podá návrh na rozvod jako první?