Vliv hypotéky před manželstvím na vypořádání majetku (SJM) po rozvodu manželství

V roce 2013 jsme se vzali a v roce 2014 se hypotéka navyšovala o 500.000 Kč. Od té doby do hypotéky spadám i já, jako manželka. Jak je to prosím si vyrovnáním? Nemovitost máme psanou každý polovinu. Otázka, jak je to s hypotékou, která byla původně na manžela a při navýšení jsem zahrnuta i já. Opravdu musím manželovi vyplatit polovinu ceny nemovitosti a půl hypotéky, kde zbývá doplatit 1.200.000 Kč. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nejprve je třeba vyjasnit majetkový režim ohledně vlastnictví rodinného domu. Vzhledem k tomu, že jste dům nabyli ještě před uzavřením manželství, nespadá do společného jmění manželů a při rozvodu se tedy nevypořádává. Vypořádat podílové spoluvlastnictví k domu tak můžete kdykoliv před i po rozvodu. Zákonná úprava vypořádání podílového spoluvlastnictví je obsažena v ustanoveních § 1140 a následujících občanského zákoníku. Dle ust. § 1140 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví se v prvé řadě vypořádává dohodou, a pokud ji není možné uzavřít, může se kterýkoli spoluvlastník obrátit na soud s žalobou o vypořádání spoluvlastnictví. Soud pak musí postupovat dle zákona, tedy pokud není možné nemovitost rozdělit na jednotky, přikáže nemovitost do výlučného vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků s povinností nahradit druhému vypořádací podíl. Při stanovení vypořádacího podílu soud tedy zohlední kolik kdo uhradil na splátkách hypotéky a vložené investice do domu. V případě, že by nebyla tato varianta možná, soud v souladu se zákonem může rozhodnout též o prodeji domu a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky, kdy se z výtěžku nejprve uhradí dluhy. Dle ust. § 1148 odst. 1 obč. zák. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. V soudním řízení je ovšem nutno vypořádání dluhů soudu navrhnout.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že spoluvlastnictví k rodinnému domu můžete zrušit již nyní uzavřením dohody, případně podáním žaloby k soudu, není-li dohoda možná. Při vypořádání dluhů, které spadají do společného jmění manželů (SJM) se podle zákona tyto dluhy dělí rovným dílem. Potom se tedy např. výše vypořádacího podílu vypočítá jako aktuální tržní hodnota nemovitosti mínus aktuální dluh, a to děleno dvěma, tedy např. (6.000.000 – 1.200.000) /2 = 2.400.000 Kč. Avšak v případě vypořádání spoluvlastnictví zákon takové pravidlo ohledně dluhů nestanoví. Pak tedy bude záležet buď na vaší dohodě či na rozhodnutí soudu. V praxi dochází k tomu, že spoluvlastník, který na sebe „přepíše“ celou nemovitost, přebírá na sebe i celý dluh, čímž de facto splatí vypořádací podíl či jeho část. Samozřejmě také záleží na tom, jak se kdo podílel na splácení hypotéky. Pokud ji např. splácel pouze manžel, pak by to mělo být při stanovení vypořádacího podílu zohledněno.
Nevidím tedy důvod, proč byste vedle poloviny ceny nemovitosti měla manželovi vyplácet polovinu hodnoty zbývající hypotéky, pokud se zavážete (např. v dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) nadále hypotéku splácet sama, či z ní manžela vyvážete (zde samozřejmě záleží na tom, zda by banka s takovým řešením souhlasila). Aktuální dluh na hypotéce naopak hodnotu nemovitosti snižuje, proto by dle mého mělo být postupováno obdobně jako v případě vypořádání dluhů spadajících do SJM při rozvodu.