Společné jmění manželů, SJM

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zúžení SJM a existující dluhy:
Dle § 710 občanského zákoníku platí, že součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů, které:
a/ se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b/ je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Ve Vámi popsaném případě tak lze uvažovat zejména o naplnění podmínek dle písm. b/ výše. Je-li tomu skutečně tak, je nezbytné dále vědět, že:
1/ Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů (zde tedy výhradní dluh Vašeho manžela) za trvání společného jmění manželů, může se věřitel při výkonu rozhodnutí (tzn. při exekuci) uspokojit i z toho, co je ve společném jmění manželů (§ 731 občanského zákoníku), nemůže se však již uspokojit z toho, co náleží do výlučného vlastnictví druhého manžela. Toto pravidlo je zakotveno rovněž v § 262a Občanského soudního řádu a v § 42/1 exekučního řádu.
2/ Exekuční postih společného jmění manželů dle předchozího bodu však může být omezen, a to za podmínek § 732 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela (resp. bez jeho vědomí, což je i Váš případ), který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění manželů postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku (v takovém případě by pak bylo společné jmění manželů postiženo přibližně do své poloviny).
V současné chvíli Vám proto lze doporučit bezodkladně se písemně (přičemž jeden stejnopis si vždy ponecháte) obrátit na každého věřitele Vašeho manžela zvlášť, přičemž tímto způsobem upozorníte věřitele Vašeho manžela na skutečnost, že o vzniku a výši dluhu jste nevěděla a s existencí tohoto dluhu (jako součásti společného jmění Vašeho a Vašeho manžela) nesouhlasíte. V tomto dopise se pak výslovně odvolejte na § 732 občanského zákoníku. Dopis je samozřejmě vhodné doručit věřitelům Vašeho manžela prokazatelným způsobem, tj. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu.
Co se týče Vámi zamýšleného zúžení společného jmění manželů, platí dle § 716 občanského zákoníku, že manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.
Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny, typicky se v tomto případě jedná o formu notářského zápisu.
Smluvený režim může spočívat 1/ v režimu oddělených jmění, 2/ v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i 3/ v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu (§ 717/1 občanského zákoníku).
V každém případě platí, že případné zúžení společného jmění manželů nemá žádný vliv na právo věřitele uspokojit svou pohledávku případně i ze společného jmění manželů, neboť jakákoli dispozice se společným jměním manželů (ve smyslu změny jeho zákonného rozsahu) se nemůže dotknout práv třetích osob (mimo jiné tedy i věřitelů). Toto pravidlo je zakotveno v § 719/2 občanského zákoníku, § 262a Občanského soudního řádu a v § 42/1 exekučního řádu.
Další omezení účinků zúžení společného jmění manželů je zakotveno v § 733 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění manželů, kdyby ke zúžení nedošlo (tzn. že toto ustanovení dopadá na ty pohledávky, které vzniknou půl roku a méně před zúžením společného jmění manželů a brání tak zneužívání tohoto institutu manžely).
V případě zúžení společného jmění manželů (či v případě jiné změny zákonného režimu společného jmění manželů) se provede likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění manželů přiměřeně (§ 736 občanského zákoníku).
Primárně je možné zúžit společné jmění manželů smluvně. Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719/1 občanského zákoníku).
Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede.
Shodnete-li se proto s Vaším manželem na uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů, doporučuji Vám kontaktovat notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
s jehož pomocí tuto smlouvu uzavřete (a který tuto smlouvu následně zapíše do příslušného veřejného seznamu) :
https://rejstrik.nkcr.cz/
Společné jmění manželů může být zúženo také rozhodnutím soudu. Dle § 724 občanského zákoníku platí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění manželů zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
Nebude-li tedy možné, abyste se na uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů se svým manželem shodla, můžete se v této věci obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že společné jmění manželů může být upraveno i jiným způsobem, než pouze jeho zúžením (jak uvádím výše), případné využití jiné modifikace zákonného majetkového režimu společného jmění manželů Vám doporučuji konzultovat s notářem.

2/ Členský podíl v bytovém družstvu:
Dle § 709/3 občanského zákoníku je součástí společného jmění také podíl manžela v družstvu (i bytovém), stal-li se manžel v době trvání manželství členem tohoto družstva. To však neplatí, pokud manžel nabyl členský podíl v družstvu způsobem dle § 709/1 občanského zákoníku.
Dle § 709/1 písm. b) občanského zákoníku pak do společného jmění manželů nepatří to, co nabyl jeden z manželů darem (takový majetek se stává jeho výlučným vlastnictvím).
Pokud tedy Váš manžel dostal členský podíl v bytovém družstvu od svých rodičů jako dar (což ze znění Vašeho dotazu spíše předpokládám), představuje tento členský podíl jeho výlučný majetek a součástí společného jmění manželů se nestal.
V návaznosti na shora uvedené je nezbytné poukázat dále na § 739/1 zákona o obchodních korporacích, dle něhož vzniká společné členství manželů v bytovém družstvu pouze tehdy, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Neboť tato podmínka není ve Vašem případě splněna, nestala jste se se svým manželem členkou bytového družstva.
Na Vámi popsaný případ se však vztahuje § 747 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Nájemci předmětného družstevního bytu jste tedy oba.

3/ Společné bydlení manželů:
V kontextu Vašeho případu se sluší poukázat na některá ustanovení občanského zákoníku, která se vztahují na společné bydlení manželů (bez ohledu na skutečnost, kdo z manželů je vlastníkem obývaného domu či bytu).
Dle § 744 občanského zákoníku platí, že je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové (tzn. je-li jeden z manželů výhradním vlastníkem domu či bytu), vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení.
Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny (tzn. je-li jeden z manželů např. výlučným vlastníkem tohoto domu či bytu), a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez písemného souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit (tzn. zejména prodat či darovat) nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním (§ 747/1 občanského zákoníku).
Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s předchozím odstavcem, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.